Bydlení bez bariér

Ať už sedíme na vozíku, pohybujeme se dočasně nebo trvale za pomocí berlí nebo se vracíme z velkých nákupů ověšeni taškami a balíčky, uvítáme bezbariérový přístup k domu a vstup do něj. Několik schodišťových stupňů vyrovnávajících výškový rozdíl mezi upraveným terénem a podlahou obytné části domu nejlépe nahradíme rampou vedoucí na pohodlnou závětrnou plošinu zastřešenou proti dešti a chráněnou současně před přímým sluncem. Aby byla rampa pohodlná, neměla by být příliš příkrá – doporučený sklon je maximálně 1:6. Hrubší povrch zajišťující protiskluznost nesmí bránit plynulému a snadnému pohybu po rampě oběma směry. Pokud u staršího domku nelze řešit přístup bezbariérově ani dodatečnou úpravou, můžeme zvolit finančně náročnější řešení a vybavit dům svislou vertikální plošinou pro přepravu imobilních osob, případně osadit na schodišťové zábradlí speciální pojezdový mechanizmus. 

Prahy a schodiště
Stále více investorů, obzvláště pak ti, kteří si pořizují rodinný dům v nejlepších letech středního věku, se přiklání k bungalovům. Přitahuje je jejich jednopodlažnost, která je zárukou nekomplikovaného a bezpečného každodenního provozu. Absence schodiště kromě toho ušetří opakované každodenní vybíhání do patra. Zdolávání schodiště několikrát denně je nejen fyzicky náročné a přinejmenším nepohodlné, ale vzhledem k neustále se zvyšujícímu průměrnému věku obyvatelstva začne být postupem času pro mnohé domácnosti značně nebezpečné.
Pro důsledné naplnění filozofie bezbariérového bydlení je třeba se důsledně vyhýbat nejen schodištím, ale také všem nerovnostem podlahových povrchů a rozdílům v jejich úrovních. Podlaha bez prahů nebrání přirozenému pohybu, je prevencí před nebezpečným zakopnutím a kromě toho působí velmi elegantně. Při otevřených dveřích totiž efektně propojuje jednotlivé místnosti stejnou podlahovou krytinou, která svou souvislou plochou dodá i menším prostorům rozmach a velkorysejší dojem. Pár schodů, které tolik sluší módním velkorysým obytným prostorům propojovaným s jídelnou a kuchyní, představuje pro provoz domu trvalou a zbytečnou bariéru, proto se jim snažme při plánování domu vyhnout.
Zajímavého efektu a příjemného rozčlenění spojitého prostoru lze docílit naopak rozdílnou světlou výškou jednotlivých funkčních zón pomocí sádrokartonových podhledů, které současně nabízejí zajímavé a působivé možnosti řešení osvětlení pomocí vestavěných zabudovaných svítidel. Podlaha v bezbariérovém domě by měla být nejen rovná bez výstupků, prahů a schodů, ale především bezpečná. Zárukou bezpečného pohybu je protiskluznost podlahové krytiny, na kterou bychom měli pamatovat především v mokrých provozech koupelny a kuchyně.

Koupelna a kuchyně
Zatímco ve většině domácností je samozřejmostí oddělená toaleta, v bezbariérově řešeném domě se ocitá přímo v koupelně. Aby totiž vozíčkář mohl do koupelny bezpečně vjet, snadno se v ní pohybovat a pohodlně využívat všechny zařizovací předměty, musí místnost nabízet určitý plošný standard. Minimální doporučené rozměry koupelny pro zdravotně postižené jsou 140x140 cm.
Pokud se rozhodneme pro pořízení sprchové zástěny, měla by být snadno odhrnutelná nebo odsuvná. Šířka vstupu do sprchy musí i po instalaci zástěny zůstat nejméně 90 cm. Samozřejmou výbavou sprchového koutu je sklopné sedátko, vyrobené z vodě odolných materiálů: nerezového kovu a pevného a únosného omyvatelného plastu. Jeho šířka musí být minimálně 40 cm a výška 50 cm nad podlahou sprchy. Ruční sprcha je praktičtější nežli zabudovaná do zdi, protože umožňuje snadnou manipulaci podle potřeby. Doplňky koupelny a pomocná madla se umísťují ve výšce 70-90 cm nad podlahou, držák na toaletní papír ve výšce 90 cm.
Kromě koupelny je dalším specifickým prostorem kuchyně. Mezi její hlavní atributy patří především volný prostor pod pracovní deskou využívanou k přípravě jídel. Horní skříňky musí být oproti standardním sníženy tak, aby byly všechny uložené předměty v dosahu osoby sedící na vozíčku, tedy max. 120 cm nad zemí.

Dostatek prostoru
Plynulý pohyb vozíku a jeho otáčení vyžaduje dostatek prostoru. Pro běžnou manipulaci s vozíkem potřebuje vozíčkář komunikační koridor široký nejméně 120 cm. Při pořizování bezbariérového domu bychom na to neměli zapomínat a minimální průjezdné šířky dodržovat v celém domě. Ve skladovacích prostorách musí být zajištěna maximální dosažitelnost všech odkladních ploch. Maximální dosah osoby na vozíčku je 120 cm nad podlahu a max. 80 cm do hloubky. I v situaci, kdy většinu podlahové plochy malé pomocné místnůstky zabírá vozík, mělo by zbývat dostatek místa pro manipulaci s ukládanými předměty i vozíkem. Pro ochranu stěn při pojezdu vozíku se doporučuje ochranný obklad soklů do výšky nejméně 30 cm. Kromě prahů jsou pro imobilní osoby nepříjemnou bariérou také dveře. Obzvláště těžké a nadstandardně široké otevíravé dveře se mohou lehce proměnit v nepřekonatelnou překážku. Ať už se dveře otevírají jakýmkoliv směrem, manipulace s nimi představuje pro každého vozíčkáře značný problém. Dveřní křídla by pro pohodlný průjezd vozíku měla být široká nejméně 80 cm a opatřená vodorovným madlem pro snazší manipulaci. V bezprostředním okolí dveří vždy zajistíme dostatek prostoru, obzvlášť otevírá-li se dveřní křídlo směrem do místnosti, ze které ukrojí značnou část. Optimálním řešením jsou dveře posuvné do stran. Elegantní řešení nabízejí systémy se speciálním pouzdrem pro otevřené dveřní křídlo zabudovaným do přilehlé zdi nebo příčky. Při vybavování přilehlých prostor nábytkem nebo uměleckými díly nejsme díky tomuto řešení nijak omezováni.

Garsonka pro babičku
Možná vás omezená rozloha pozemku či konfigurace terénu přinutila stavět dvoupodlažní dům, ačkoliv byste raději zvolili bezbariérové bydlení v bungalovu. Potom stačí v dispozici přízemí pamatovat na všechny případné alternativy budoucího využívání domu, včetně nutnosti zajistit bezbariérový provoz. Malá garsoniéra přístupná ze společných prostor domu skrze malou šatnu s vlastním hygienickým (a nejlépe bezbariérovým) zázemím je zárukou dlouhodobého spokojeného a do velké míry univerzálního využití této části domu. Může sloužit jako soukromá pracovna příjemně separovaná od rušné části domu, hostinský pokoj pro víkendové návštěvy a hosty bujarých oslav, později poslouží jako garsoniéra pro staršího rodiče, který bude časem potřebovat stále více našeho trvalého dohledu a každodenní pomoci. V závěru našeho života pak stejnou službu prokáže i nám: stane se komfortně a pohodlně vybavenou ložnicí poskytující dostatek soukromí. Podkroví pak můžeme přenechat dětem, pokud o to budou stát. Pokud jsem prozíravě zajistili každému podlaží vlastní nezávislý vchod, můžeme si pronájmem podkrovního bytu příjemně “vylepšit“ státem vyplácený důchod.