Práce nenese o moc více než dávky

Monika Tichá z malé vesnice u Příbrami se smířila s životem na sociálních dávkách. Od státu každý měsíc dostává 7850 korun, tedy životní minimum své rodiny. "Kdybych šla tady v okrese Příbram pracovat, tak dostanu čtyři tisíce plat a ten mi dávkami zase dorovnají tak akorát do životního minima," popisuje svou situaci paní Tichá, která žije sama se dvěma dětmi. Sociální podpora čtyřčlenné rodiny je v domácích poměrech vyšší než suma, kterou vydělá jeden z rodičů s průměrným platem.

Právě na to upozorňuje i nová studie OECD: Česká republika je spolu s Islandem a Lucemburskem jedinou zemí, kde rodina s jedním průměrným platem a dvěma dětmi dostane od státu ze sociálního systému více, než do něho zaplatí. "Důvodem, proč je jedině v České republice, na Islandu a v Lucembursku čistý příjem rodin s dětmi vyšší než jejich hrubá mzda, je jednoznačně jejich velkorysý systém sociálních dávek," uvedl Steven Clark, který studii pro OECD zpracoval. Srovnate

My si sice zatím nemůžeme dovolit hýbat s minimální mzdou tak razantně, ale právě přes její zvýšení vede cesta z nepoměru mezi dávkami a příjmy," říká Špidla. Úprava minimální mzdy je jediným krokem na poli platů, který může vláda udělat. Rodiny se dvěma dětmi a s jedním platem, na nichž OECD celý problém ukazuje, jsou přitom jen zlomkem domácností, které sociální systém k práci nemotivuje. "Čím je rodina početnější, tím je tento problém více vidět," říká Jiří Večerník ze Sociologického ústavu Akademie věd. "Devastuje to morálku ve společnosti. Když vidíte, že soused, který nedělá, má stejné příjmy jako vy, tak si řeknete: Proč to nedělat stejně. Je logické, že člověk dělá to, co je pro něj nejvýhodnější.

Dobrý soc

Zdroj: MF Dnes z 15. 2. 2000