Předseda Evropské komise (EK) Romano Prodi ve svém včerejším projevu k poslancům Evropského parlamentu připomněl, že kvůli rozšíření je potřeba přehodnotit způsob práce evropských institucí a připravit se na to, až bude mít EU 25 i více členů. Musíme také odhadnout, co je možné učinit na regionální a místní úrovni, řekl šéf EK v době, kdy ministři zahraničí EU zahajovali v Bruselu s dalšími šesti státy střední a východní Evropy jedn
ání o vstupu do unie.Situaci šesti nových kandidátů - Slovenska, Litvy, Lotyšska, Bulharska, Rumunska a Malty - nejlépe zná Evropská komise, jejíž člen Günter Verheugen na tiskových konferencích už výrazně "diferencoval". Přistupování Rumunska bude podle jeho slov "velmi složité a velmi těžké", už proto, že tato země má ve východní Evropě "nejhorší dědictví". Slovensko naopak čeká "normální" proces, "nikoli hladký, ale ne příliš obtížný". V případě Lotyšska mluvil o "dlouhé a těžké prá
ci", kterou však bude možné vykonat "v rozumné době".Vznik sporné vládní koalice v Rakousku a podrážděná reakce ostatních členských států umocňují význam politických kritérií, která Evropská unie stanovila pro kandidáty členství. Oznámili to včera představitelé EU ministrům šesti zemí tzv. druhé skupiny, s nimiž slavnostně zahajovali jednání o přistoupení. "Kandidáti musejí splnit politická kritéria, abychom mohli začít jednat. Pokud je nebudou plnit během jednání, bude to mít negativní dopad, budeme z to
ho muset vyvodit důsledky," řekl komisař Verheugen.Upozornil, že pokud by byly v sázce základní hodnoty, na nichž EU spočívá, reagovaly by členské státy vůči kandidátům stejně jako v případě Rakouska. Rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová v Bruselu zdůraznila, že její země se hlásí k rozšíření Evropské unie, a potvrdila kontinuitu zahraniční politiky nové koaliční vlády lidovců (ÖVP) a Svobodných (FPÖ). Při vstupních rozhovorech s uchazečskými zeměmi však bude podle ní Rakousko dbát i
na vlastní zájmy a bude se zasazovat o přechodné lhůty ve volném pohybu osob a ve sféře služeb.Ferrerová-Waldnerová dala také jasně najevo, že diskuse o takzvaných Benešových dekretech nebudou součástí vstupních jednání v EU. Toto téma vláda projedná bilaterálně s Českou republikou. Ministryně odmítla požadavek šéfa FPÖ Jörga Haidera, aby země kandidující na členství v unii před svým vstupem nejprve dosáhly mzdové úrovně Rakouska. Vídeň se ovšem podle ní bude zasazovat i o jadernou bezpečnost v kandidátský
ch zemích.Zdroj: HN z 16. 2. 2000