Podle údajů UNCTAD (Konference OSN pro obchod a rozvoj) získaly všechny evropské reformní země asi polovinu objemu investic, který byl nasměrován do Čínské lidové republiky. Organizace spojených národů průmyslově vyspělým státům doporučila, aby na rozvojovou pomoc vydávaly ročně v průměru 0,7 procenta svého HDP. Tento cíl není ani zdaleka naplněn, připustil ve svém projevu na 10. konferenci UNCTAD v Bangkoku dosavadní šéf Mezinárodního měnového fondu Michel Camdessus. V posledníc
h letech dokonce rozvojová pomoc klesá, přiznal Camdessus, který se v Bangkoku rozloučil s organizací, jejímž cílem je také vyrovnávání zájmů "bohatých" a "chudých" zemí.Průmyslové země kritiku odmítají s tím, že každoročně sílí objemy přímých zahraničních investic, které - na rozdíl od často neúčinné rozvojové pomoci - posilují národní ekonomiky. Pokud jde o číselné vyjádření, jde o impozantní údaje. Loni například vystoupal proud přímých zahraničních investic až na rekordní hladinu 827 miliard USD, což
je o 25 procent více než v roce 1998. Při bližším pohledu je ale zřejmé, že lví podíl byl nasměrován právě do průmyslově nejvyspělejších států. Takzvaný třetí svět se musel loni spokojit investicemi ve výši 198 miliard USD. I to je však ve srovnání s rokem předchozím o 25 miliard USD více.Ale ani tato nemalá částka nedokáže nahradit "klasickou" rozvojovou pomoc z veřejných nebo soukromých zdrojů. Ještě výraznější rozdíl vyplyne z porovnání růstu investic v letech 1995 až 1998. UNCTAD uvádí, že v tomto období vzrostly přímé zahraniční investice do průmyslově vyspělých států třikrát, ze 208 miliard USD v roce 1995 na 609 miliard loni. Ve stejném období se proud investic do rozvojových zemí sotva zdvojnásobil: ze 107 miliard na loňských 198. Razantní nárůst i
nvestic v zemích tzv. prvního světa UNCTAD vysvětluje rostoucím počtem akvizicí a fúzí.Nejvíce se v zahraničí angažovali investoři z Velké Británie, kteří poprvé od roku 1988 překonali své americké protějšky. Na třetím a čtvrtém místě jsou Francie a Německo, na místě pátém Nizozemsko.
Na prvním místě přijímajících zemí je Japonsko, které v roce 1999 přijalo 14 miliard USD. V roce 1998 to byly ještě jen tři miliardy amerických dolarů. Jde o důsledek hospodářské recese a liberalizace zákona o zahraničních investicích. Země vycházejícího slunce naopak investovala v zahraničí méně než kdy jindy: Vyvezla 23 miliard USD, což je o miliardu méně než v roce předchozím.
Reformní země střední a východní Evropy získaly loni přibližně 20 miliard USD zahraničních investic, tedy přibližně stejný objem jako ve dvou předcházejících letech.
Třetí svět je ve stínu zájmu. Srovnáme-li to s investičními toky do rozvojových zemí, zjistíme na základě údajů UNCTAD, že reformní státy v Evropě získaly jen asi poloviny objemu, který byl nasměrován do Čínské lidové republiky, jež získala 40 miliard USD. Dokonce i Brazílie získala více než všechny reformní země dohromady: 33 miliard USD. Na konci žebříčku přijímajících zemí je už tradičně Afrika, která jako celek přilákala pouze 11 mi
liard USD. A i zde velkou část získaly Maroko a Jihoafrická republika (dvě, resp. 1,3 miliardy USD).Nerovnoměrné rozdělení zájmu zahraničních investorů opravňuje volání po štědřejší rozvojové pomoci, která se na rozdíl od zahraničních investic neřídí jen čistě ekonomickými úvahami. V tomto smyslu není bez zajímavosti, že 10. konferenci UNCTAD v Bangkoku předsedá thajský vicepremiér Supachai Panitchpakdi, který v roce 2002 převezme funkci generálního ředitele Světové obchodní organizace (WTO). Tím se do če
la organizace dostane politik, který je považován za "advokáta rozvojových zemí". Supachai na konferenci vlastně vyhlásil svůj program: Obrovský odstup mezi bohatými a chudými zeměmi se v dohledné době nepodaří uzavřít, cílem proto musí být alespoň zmenšení odstupu. "Každá země má přirozený sklon k protekcionismu už proto, že chce chránit vlastní zájmy." Reagoval tak na obavy rozvojových zemí, že globalizace světového hospodářství je odsouvá na samý okraj dění, a musejí se podřizovat požadavkům, jejichž splnění by jejich rozvoj jen zpomalilo. Nejvýrazněji to formuloval singapurský premiér Goh Chok Tong, který průmyslové země varoval před "sterilním kapitalismem", tedy před snahami prosazovat své zájmy na úkor slabších států.Zdroj: HN z 16. 2. 2000
Je libo formule, dvě, tři? Bývalý šéf F1 Ecclestone prodává svoji historickou sbírku, v nabídce je i Schumacherovo mistrovské Ferrari
Nejen Mototechna: jak se kupovala auta v létech 1945 až 1989 (první část)
Hledají se pozorní čtenáři, kteří mají automobilové detaily v malíčku. Zvládnete tento kvíz?
Seat Leon slaví čtvrt století existence. Zažil slávu a okruhové závody, teď ve své původní podobě čeká na konec existence
Druhá generace ještě populárnější: nedostatkový Barkas 1000 byl v Československu fenoménem
