Daně z příjmů ze zahraničí - metoda plného vynětí

Příklad výpočtu daně u metody plného vynětí

Pokud poplatník využije metodu vynětí, potom doloží potvrzení o zaplacené dani v zahraničí a v daňovém přiznání podaném v tuzemsku bude danit pouze příjmy plynoucí z tuzemska, tzn. ze základu daně vyjme příjmy ze zahraničí.

Osoba podléhající dani z příjmu fyzických osob dosáhla za zdaňovací období následujících příjmů:

Příjmy na území ČR	700 000 Kč
Příjmy ze zahraničí	300 000 Kč
Celkem	1 000 000 Kč
Daň zaplacená v zahraničí (sazba daně 50 %)	150 000 Kč
Jestliže by měl rezident příjmy pouze z území ČR (700 000 Kč), pak by zaplatil DPFO	105 000 Kč (sazba daně 15 %)
Jestliže by měl rezident příjmy pouze z území ČR (1 000 000 Kč), pak by zaplatil DPFO	150 000 Kč (sazba daně 15 %)

V případě výpočtu daně metodou plného vynětí by odvedená daň v tuzrmsku byla: 105 000 Kč

Související články:

Příklady daňových odpočtů z finančních produktů na stáří za rok 2024

23.12.2024 | Petr Gola

Spoření na penzi ve vybraných finančních produktech je státem podporováno mimo jiné i daňovým odpočtem. V ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání za rok 2024 je možné si snížit roční daňový základ. Jaká pravidla platí pro daňové odpočty u finančních produktů? Podívejme se na praktické příklady.

Zdravotní pojištění může být po OSVČ nejvyšší povinnou daní. V čem se chybuje?

18.12.2024 | Petr Gola

Některé OSVČ platí více na zdravotním pojištění než na dani z příjmů, přesto je zdravotní pojištění trochu opomíjenou „povinnou daní“. Podívejme se na vybrané problémy spojené s platbou zdravotního pojištění ze samostatné výdělečné činnosti.

V nejvyspělejších zemích je minimální mzda vyšší než česká průměrná

11.12.2024 | Petr Gola

Za první pololetí roku 2024 činila v Česku průměrná mzda 44 943 Kč a meziročně se zvýšila o necelé tři tisíce korun. Přestože průměrná mzda v Česku v posledních letech nominálně poměrně výrazně stoupá, hned v osmi členských zemích EU nebo OECD je minimální mzda vyšší než průměrná mzda v Česku. Ve kterých zemích je minimální mzda vyšší než 50 000 Kč?

Úsporu na daních můžete z penzijního spoření získat do konce roku. Jak na to?

03.12.2024 | Luboš Kratochvíl

Kdo si chce snížit daňový základ za letošní rok o příspěvky zaplacené na produkty penzijního spoření, může tak pořád učinit, i když si během roku neplatil dost. Všech devět penzijních společností na českém trhu umožňuje koncem roku jednorázový doplatek nebo zvýšení příspěvků. Přinášíme přehled, jak máte u té svojí postupovat a co musíte splnit.

Uspěchaný prodej nemovitosti vás může přijít draho kvůli dani z příjmu

18.11.2024 | Petr Gola

Při splnění zákonných podmínek se z prodeje nemovitosti neplatí daň z příjmu. Situace se liší v závislosti na tom, kdy byla nemovitost pořízena, zda v ní měl prodávající bydliště nebo si koupil novou nemovitost určenou k vlastnímu bydlení. Podívejme se na praktické příklady.

Chcete podnikat při zkráceném úvazku? Danit musíte sami, ale můžete ušetřit

15.11.2024 | Petr Gola

Pro některé občany je výhodné podnikat při zkráceném úvazku, neboť mají nárok na sociální zajištění ze zaměstnání a z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti odvádějí nižší daně. Podívejme se na praktické příklady.

Jak se počítá den daňové svobody a kde v EU pracují občané na stát nejdéle

12.11.2024 | Petr Gola

Z daňového hlediska lze kalendářní rok rozdělit na dvě části, přičemž v první části pracují občané na stát a zbytek roku „sami na sebe“. Ve kterých členských zemích Evropské unie pracují občané pro stát nejkratší dobu? Jak jsme na tom v Česku?

Pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance v ČR patří k nejvyšším v EU

07.11.2024 | Petr Gola

Zaměstnavatelé vyplácejí zaměstnancům hrubou mzdu a ještě za ně platí povinné pojistné. V Česku činí souhrnná sazba povinného pojistného placeného zaměstnavatelem 33,8 % z hrubé mzdy zaměstnance. Skutečné mzdové náklady zaměstnavatelů jsou tedy značně vyšší než sjednaná hrubá mzda. Jak vysoké jsou mzdové náklady v zemích Evropské unie?

Pracující důchodci platí důchod sami sobě, žádné daňové úlevy nemají

06.11.2024 | Petr Gola

Řada občanů v řádném důchodovém věku nadále pracuje a pobírá důchod a mzdu současně. Pracující důchodci však odvádějí daně jako ostatní zaměstnanci. V součtu tak na přímých daních často zaplatí více, než dostanou od státu formou starobního důchodu. Podívejme se na praktické výpočty.

Tisícovka na váš účet stojí zaměstnavatele v Česku 1689 Kč. Jak je to jinde v EU?

04.11.2024 | Petr Gola

Základní mzdovou položkou pro zaměstnavatele jsou mzdové náklady, pro zaměstnance částka obdržená na účet, tedy čistá mzda. V Česku činí průměrné mzdové náklady necelých 59 tisíc korun a průměrná čistá mzda necelých 35 tisíc korun. Každá tisícikoruna poslaná na účet zaměstnance stojí zaměstnavatele v ČR skoro 1700 Kč. Jak vysoké je zdanění práce v ostatních zemích EU?

K prodeji hub je potřeba získat osvědčení a dodržovat řadu pravidel

30.10.2024 | Lucie Mečířová

Kdo jen tak prodává nasbírané houby, může si zadělávat na velký problém. K prodeji je nutné získat oprávnění, nevyužívat cizí lesy, a ještě navíc dodržet pravidla prodeje.

V deseti zemích EU přesahují roční odvody z průměrné mzdy 500 tisíc korun. Jak si stojí ČR?

29.10.2024 | Petr Gola

V evropských zemích odvádějí zaměstnanci ze své hrubé mzdy daň z příjmů a povinné pojistné, navíc povinné pojistné odvádí za zaměstnance i zaměstnavatel. Souhrnná roční částka přímých daní dosahuje u průměrné mzdy v Belgii, v Rakousku, v Lucembursku a v Německu přes 800 tisíc korun ročně. Jak vysoké přímé daně platí zaměstnanci s průměrnou mzdou v Česku?

Přihlášení