Daně z příjmů ze zahraničí - metoda plného vynětí

Příklad výpočtu daně u metody plného vynětí

Pokud poplatník využije metodu vynětí, potom doloží potvrzení o zaplacené dani v zahraničí a v daňovém přiznání podaném v tuzemsku bude danit pouze příjmy plynoucí z tuzemska, tzn. ze základu daně vyjme příjmy ze zahraničí.

Osoba podléhající dani z příjmu fyzických osob dosáhla za zdaňovací období následujících příjmů:

Příjmy na území ČR	700 000 Kč
Příjmy ze zahraničí	300 000 Kč
Celkem	1 000 000 Kč
Daň zaplacená v zahraničí (sazba daně 50 %)	150 000 Kč
Jestliže by měl rezident příjmy pouze z území ČR (700 000 Kč), pak by zaplatil DPFO	105 000 Kč (sazba daně 15 %)
Jestliže by měl rezident příjmy pouze z území ČR (1 000 000 Kč), pak by zaplatil DPFO	150 000 Kč (sazba daně 15 %)

V případě výpočtu daně metodou plného vynětí by odvedená daň v tuzrmsku byla: 105 000 Kč

Související články:

Uspěchaný prodej nemovitosti vás může přijít draho kvůli dani z příjmu

18.11.2024 | Petr Gola

Při splnění zákonných podmínek se z prodeje nemovitosti neplatí daň z příjmu. Situace se liší v závislosti na tom, kdy byla nemovitost pořízena, zda v ní měl prodávající bydliště nebo si koupil novou nemovitost určenou k vlastnímu bydlení. Podívejme se na praktické příklady.

Chcete podnikat při zkráceném úvazku? Danit musíte sami, ale můžete ušetřit

15.11.2024 | Petr Gola

Pro některé občany je výhodné podnikat při zkráceném úvazku, neboť mají nárok na sociální zajištění ze zaměstnání a z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti odvádějí nižší daně. Podívejme se na praktické příklady.

Jak se počítá den daňové svobody a kde v EU pracují občané na stát nejdéle

12.11.2024 | Petr Gola

Z daňového hlediska lze kalendářní rok rozdělit na dvě části, přičemž v první části pracují občané na stát a zbytek roku „sami na sebe“. Ve kterých členských zemích Evropské unie pracují občané pro stát nejkratší dobu? Jak jsme na tom v Česku?

Pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance v ČR patří k nejvyšším v EU

07.11.2024 | Petr Gola

Zaměstnavatelé vyplácejí zaměstnancům hrubou mzdu a ještě za ně platí povinné pojistné. V Česku činí souhrnná sazba povinného pojistného placeného zaměstnavatelem 33,8 % z hrubé mzdy zaměstnance. Skutečné mzdové náklady zaměstnavatelů jsou tedy značně vyšší než sjednaná hrubá mzda. Jak vysoké jsou mzdové náklady v zemích Evropské unie?

Pracující důchodci platí důchod sami sobě, žádné daňové úlevy nemají

06.11.2024 | Petr Gola

Řada občanů v řádném důchodovém věku nadále pracuje a pobírá důchod a mzdu současně. Pracující důchodci však odvádějí daně jako ostatní zaměstnanci. V součtu tak na přímých daních často zaplatí více, než dostanou od státu formou starobního důchodu. Podívejme se na praktické výpočty.

Tisícovka na váš účet stojí zaměstnavatele v Česku 1689 Kč. Jak je to jinde v EU?

04.11.2024 | Petr Gola

Základní mzdovou položkou pro zaměstnavatele jsou mzdové náklady, pro zaměstnance částka obdržená na účet, tedy čistá mzda. V Česku činí průměrné mzdové náklady necelých 59 tisíc korun a průměrná čistá mzda necelých 35 tisíc korun. Každá tisícikoruna poslaná na účet zaměstnance stojí zaměstnavatele v ČR skoro 1700 Kč. Jak vysoké je zdanění práce v ostatních zemích EU?

K prodeji hub je potřeba získat osvědčení a dodržovat řadu pravidel

30.10.2024 | Lucie Mečířová

Kdo jen tak prodává nasbírané houby, může si zadělávat na velký problém. K prodeji je nutné získat oprávnění, nevyužívat cizí lesy, a ještě navíc dodržet pravidla prodeje.

V deseti zemích EU přesahují roční odvody z průměrné mzdy 500 tisíc korun. Jak si stojí ČR?

29.10.2024 | Petr Gola

V evropských zemích odvádějí zaměstnanci ze své hrubé mzdy daň z příjmů a povinné pojistné, navíc povinné pojistné odvádí za zaměstnance i zaměstnavatel. Souhrnná roční částka přímých daní dosahuje u průměrné mzdy v Belgii, v Rakousku, v Lucembursku a v Německu přes 800 tisíc korun ročně. Jak vysoké přímé daně platí zaměstnanci s průměrnou mzdou v Česku?

Nadstandardně placení lidé v roce 2025 ušetří na dani z příjmů

22.10.2024 | Petr Gola

I pro rok 2025 platí v Česku dvě daňové sazby pro daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 % a 23 %. Z důvodu posunutí prvního daňového pásma však zaplatí lidé s vysokými příjmy ve výsledku méně. Podívejme se na praktické příklady.

Při ukončení podnikání v průběhu roku nezapomeňte na vypořádání daní

18.10.2024 | Petr Gola

Samostatnou výdělečnou činnost je samozřejmě možné ukončit i v průběhu roku. Jaké to má daňové dopady? Na co si dát pozor a na co pamatovat?

Z přivýdělku platí zdravotní pojištění každý zaměstnanec jinak, někteří vůbec

02.10.2024 | Petr Gola

Hodně zaměstnanců si přivydělává brigádami, zkráceným úvazkem, nájmem nebo podnikáním. Jak vysoké zdravotní pojištění platí z přivýdělku zaměstnanci, kteří odvádí zdravotní pojištění ze svého hlavního zaměstnání? Podívejme se na praktické příklady.

Jak se liší zdanění minimální a nadstandardní mzdy v roce 2024

30.09.2024 | Petr Gola

Rozdíly ve zdanění mezd v Česku jsou v procentuálním vyjádření poměrně malé. Proč tomu tak je? Jak vysoké daně platí ze mzdy zaměstnanec s minimální mzdou a se stotisícovou mzdou? Podívejme se na praktické výpočty.

Jak se liší hrubá a čistá mzda v ČR a ve světě

24.09.2024 | Petr Gola

Zaměstnavatelé zpravidla v pracovní smlouvě sjednávají se zaměstnanci jejich hrubou mzdu. Na bankovní účet však zaměstnanci dostávají již čistou mzdu, tedy po zdanění. Jak moc se liší hrubá a čistá mzda ve vyspělých zemích světa? Jak si „daňově“ stojí Česko při mezinárodním srovnání?

Jak se počítá daňový přeplatek při odchodu do důchodu během roku

23.09.2024 | Petr Gola

V případě odchodu do řádného starobního důchodu nebo předčasného důchodu v průběhu letošního roku vznikne většině občanů nárok na daňový přeplatek. Kdo daňový přeplatek neobdrží? Jak vysoký daňový přeplatek může být? Podívejme se na praktické příklady.

Poměr důchodu k minimální mzdě bude v roce 2025 nejnižší za deset let

20.09.2024 | Petr Gola

V posledních letech v ČR značně stoupala minimální mzda. Rok 2025 nebude výjimkou, nejmenší legální výdělek bude podle návrhu MPSV činit o 1900 Kč měsíčně více, což se promítne i do výhodnosti výpočtu důchodu pro nejhůře odměňované zaměstnance.

Nejvyšší mzdové náklady mají zaměstnavatelé ve Švýcarsku, Belgii a Německu

17.09.2024 | Petr Gola

Mzdové náklady zaměstnavatelů jsou v členských zemích OECD vyšší, než činí sjednaná hrubá mzda se zaměstnancem. Zaměstnavatelé totiž odvádějí za zaměstnance i povinné pojistné. Jak vysoké jsou průměrné mzdové náklady v paritě kupní síly? Jak si stojí v mezinárodním srovnání Česko?

Přihlášení