Alternativní investice

Vstoupit

Kalkulačky a aplikace

Přehled kalkulaček z oblasti mezd a daní:

Kalkulačka výše cestovních náhrad

Kalkulačka nároku na dovolenou

Kalkulačka daně z nemovitých věcí

Kalkulačka daně z nabytí nemovitých věcí

Kalkulačka výpočtu základu daně z přidané hodnoty

Kalkulačka náhrady mzdy za dovolenou

Štítky:

mzdová kalkulačka

nemocenská

náhrada mzdy

cestovní náhrady

Související články:

Ani pracovní úraz, ani nemoc z povolání. Kdy přesto odpovídá zaměstnavatel za újmu zdraví zaměstnance?

14.11.2024 | Terezie Nývltová Vojáčková

Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za jemu vzniklou škodu v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Zaměstnavatel ovšem odpovídá zaměstnanci také za škodu způsobenou porušením technických, hygienických a jiných předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Musí mu pak nahradit ušlý výdělek, pokud zaměstnanec onemocní, ačkoliv nejde o nemoc z povolání nebo pracovní úraz.

Jak se počítá den daňové svobody a kde v EU pracují občané na stát nejdéle

12.11.2024 | Petr Gola

Z daňového hlediska lze kalendářní rok rozdělit na dvě části, přičemž v první části pracují občané na stát a zbytek roku „sami na sebe“. Ve kterých členských zemích Evropské unie pracují občané pro stát nejkratší dobu? Jak jsme na tom v Česku?

Zaměstnanci musejí platit zdravotní pojištění, výpočet ale není u všech stejný

11.11.2024 | Petr Gola

Zdravotní pojištění je povinnou daní, pouze za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát. Jak vysoké zdravotní pojištění odvádí ze své hrubé mzdy zaměstnanci? Jak je to při práci pro více zaměstnavatelů současně? Jak se liší výpočet zdravotního pojištění u nízkých a vysokých mezd?

Jak se bránit výpovědi, která padla těsně před uznáním nemoci z povolání?

08.11.2024 | Terezie Nývltová Vojáčková

Formálně se vznik nemoci z povolání v praxi konstatuje ke dni, kdy bylo provedeno lékařské vyšetření, které ji prokázalo. Ale nemoc z povolání přece nevzniká ze dne na den. Co když zaměstnance propustili z práce krátce před konstatováním nemoci z povolání, a tak mu zaměstnavatel nechce přiznat nárok na dvanáctiměsíční odstupné? Jak ho získat?

Nejen nižší penze. Předčasní důchodci přijdou o víc, například dobrý přivýdělek

08.11.2024 | Petr Gola

Řádný důchodový věk v Česku se stále postupně zvyšuje, takže o předčasném důchodu, i po zhoršení výpočtové formule od října 2023, stále uvažuje hodně lidí v předdůchodovém věku. S čím je potřeba počítat při odchodu do předčasného důchodu?

Pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance v ČR patří k nejvyšším v EU

07.11.2024 | Petr Gola

Zaměstnavatelé vyplácejí zaměstnancům hrubou mzdu a ještě za ně platí povinné pojistné. V Česku činí souhrnná sazba povinného pojistného placeného zaměstnavatelem 33,8 % z hrubé mzdy zaměstnance. Skutečné mzdové náklady zaměstnavatelů jsou tedy značně vyšší než sjednaná hrubá mzda. Jak vysoké jsou mzdové náklady v zemích Evropské unie?

Neschopenku lze vystavit i pár dnů zpětně. Může to lékař udělat bez vaší přítomnosti?

07.11.2024 | Veronika Němcová

Ošetřující lékař má právo vystavit pacientovi neschopenku až 3 dny zpětně. Při splnění určitých podmínek je možné získat neschopenku zpětně i za období delší než 3 kalendářní dny. Musíte být osobně v ordinaci?

Tisícovka na váš účet stojí zaměstnavatele v Česku 1689 Kč. Jak je to jinde v EU?

04.11.2024 | Petr Gola

Základní mzdovou položkou pro zaměstnavatele jsou mzdové náklady, pro zaměstnance částka obdržená na účet, tedy čistá mzda. V Česku činí průměrné mzdové náklady necelých 59 tisíc korun a průměrná čistá mzda necelých 35 tisíc korun. Každá tisícikoruna poslaná na účet zaměstnance stojí zaměstnavatele v ČR skoro 1700 Kč. Jak vysoké je zdanění práce v ostatních zemích EU?

V deseti zemích EU přesahují roční odvody z průměrné mzdy 500 tisíc korun. Jak si stojí ČR?

29.10.2024 | Petr Gola

V evropských zemích odvádějí zaměstnanci ze své hrubé mzdy daň z příjmů a povinné pojistné, navíc povinné pojistné odvádí za zaměstnance i zaměstnavatel. Souhrnná roční částka přímých daní dosahuje u průměrné mzdy v Belgii, v Rakousku, v Lucembursku a v Německu přes 800 tisíc korun ročně. Jak vysoké přímé daně platí zaměstnanci s průměrnou mzdou v Česku?