Zdravotní pojištění u zaměstnanců 2024

Zdravotní pojištění odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance a část své mzdy odvádí na tento účel i zaměstnanec. Zdravotní pojištění je zajímavé tím, že za každého se musí pojistné platit, za někoho tak činí stát.

Z čeho se počítá pojistné

Vyměřovacím základem je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním (plnění v peněžní i nepeněžní formě a jiné výhody poskytnuté zaměstnavatelem).

Do základu se naopak nezahrnují:

• náhrada škody podle zákoníku práce,
• odstupné, odchodné a odbytné poskytované na základě zvláštních právních předpisů,
• věrnostní přídavek horníků,
• odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,
• jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události,
• plnění poskytnutá poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.

Minimální vyměřovací základ

Zdravotní pojištění se musí odvádět alespoň z minimální mzdy (§ 3 zákona). Pokud je tedy vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální mzda, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je ale vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.

Pro některé osoby ale minimální vyměřovací základ neplatí. Jsou to osoby

• s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
• které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,
• které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,
• které současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí zálohy alespoň z minimálního vyměřovacího základu, který je stanovený pro osoby samostatně výdělečně činné,

• za které je plátcem pojistného stát, těmito osobami jsou:
  • nezaopatřené děti,
  • poživatelé důchodu,
  • příjemci rodičovského příspěvku,
  • ženy na mateřské a rodičovské dovolené,
  • uchazeči o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání,
  • osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi, pokud nevykonávají výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě,
  • osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), a rovněž za osoby, které o ně pečují, dále pak za osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
  • osoby konající základní (náhradní) službu v ozbrojených silách, nebo civilní službu a osoby povolané k vojenskému cvičení,
  • osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo ve vazbě nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody,
  • osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu ve třetím stupni nebo starobního důchodu a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy,
  • osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,
  • mladiství umístění ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy,
  • osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu na základě smlouvy s vysílající organizací,
  • cizinci, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území České republiky, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnost,
  • příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod.

Minimální vyměřovací základ je možné snížit na poměrnou část, která odpovídá počtu kalendářních dnů, pokud:

• zaměstnání netrvalo po celý měsíc,
• zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,
• zaměstnanec byl osobou, za kterou platí pojistné i stát, případně osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P, nebo osobou důchodového věku bez nároku na důchod, nebo osobou osobně, celodenně a řádně pečující o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let,

Maximální vyměřovací základ - zrušen

Pro roky 2013-2015 dochází ke zrušení maximálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění. V roce 2012 činil maximální vyměřovací základ 1 809 864 Kč. Občané, kteří maximální vyměřovací základ překročili, tak z částky nad strop neplatili zdravotní pojištění. Zrušení stropu znamená i vyšší mzdové náklady pro zaměstnavatele. Navíc se zrušení stropu promítne i na výši daně z příjmu fyzických osob, protože daň z příjmu se vypočítává ze superhrubé mzdy (tj. hrubé mzdy zvýšené o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem).
Novelizací zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a dalších souvisejících zákonů platných od 1. ledna 2015 došlo ke zrušení ustanovení týkajících se maximálního vyměřovacího základu, tzn., že od 1. ledna 2015 neplatí ve zdravotním pojištění pojem maximální vyměřovací základ.

Praktický příklad

• Zaměstnanec s ročním příjmem 2 000 000 Kč odvedl v roce 2012 na zdravotním pojištění 81 444 Kč (4,5 % z 1 809 864 Kč),  od roku 2013 by při stejném příjmu zaplatil na zdravotním pojištění ročně 90 000 Kč (4,5 % z 2 000 000 Kč).
• Zaměstnavatel by za zaměstnance s ročním příjmem 2 000 000 Kč zaplatil za rok 2012 na zdravotním pojištění 162 888 Kč (9 % z 1 809 864 Kč), od roku 2013 potom ročně 180 000 Kč (9 % z 2 000 000 Kč).

Sazba pojistného na zdravotní pojištění

Z vyměřovacího základu se odvádí 13,5 %. Jednu třetinu (tedy 4,5 %) hradí zaměstnanec, zbývající dvě třetiny (tedy 9 %) hradí zaměstnavatel ze svých prostředků.

Platba pojistného na zdravotní pojištění

Pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.
Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance. Současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance.