Příspěvek na mobilitu
Příspěvek na mobilitu je dávkou, která od ledna roku 2012 nahradila dvě dávky poskytované osobám se zdravotním postižením, a to příspěvek na provoz motorového vozidla a příspěvek na individuální dopravu.
Příspěvek na mobilitu je opakující se nároková dávka, na kterou má nárok osoba starší 1 roku, která je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením ZTP nebo ZTP/P, který byl přiznán podle předpisů účinných od 1. ledna 2014.
Další podmínkou pro získání příspěvku je, že se osoba v kalendářním měsíci opakovaně dopravuje nebo je dopravována. Toto dokládá na základě čestného prohlášení.
Příspěvek na mobilitu naopak není přiznán osobám, kterým jsou poskytovány pobytové sociální služby podle zákona o sociálních službách v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče. Novela zákona platná od prosince 2012 však i těmto osobám nově umožní o příspěvek požádat, pokud prokáží skutečnosti rozhodné pro přiznání příspěvku, tj. že se nebo jsou dopravovány.
Posuzování zdravotního stavu, tj. schopnost osoby zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, pro získání příspěvku na mobilitu se prováděl stejným způsobem jako pro účely příspěvku na péči. Od ledna 2014 dochází ve způsobu posuzování ke změně. U nových žadatelů je vznik nároku na příspěvek na mobilitu podmíněn vlastněním průkazu ZTP nebo ZTP/P přiznaného po 1. lednu 2014.