Banka | Devizy | Valuty | ||
---|---|---|---|---|
Nákup | Prodej | Nákup | Prodej | |
Komerční banka | 15.03 Kč | 16.20 Kč | 14.93 Kč | 16.29 Kč |
Československá obchodní banka | 15.19 Kč | 16.03 Kč | --- | --- |
Česká spořitelna | 15.22 Kč | 16.00 Kč | 15.06 Kč | 16.16 Kč |
Exchange | 15.59 Kč | 15.79 Kč | --- | --- |
Oberbank | 15.21 Kč | 15.99 Kč | --- | --- |
Exchange VIP | --- | --- | 15.50 Kč | 15.80 Kč |
UniCredit Bank | 15.05 Kč | 16.14 Kč | 14.82 Kč | 16.38 Kč |
mBank | 15.12 Kč | 16.05 Kč | --- | --- |
Jak již bylo řečeno v úvodu, především v Austrálii a dále také na jejích zámořských územích, jako je Vánoční ostrov, Norfolk anebo Kokosové ostrovy. Měna je navíc běžně používána ještě na dalších ostrovních státech – Kiribati, Nauru a Tuvalu.
V období, kdy docházelo ke kolonizaci ze strany Britů, byla v Austrálii platnou měnou libra šterlingů, která je měnou Spojeného království. Až v roce 1909 došlo ke změně a britskou libru na území Austrálie nahradila libra australská. Obě měny se pak na sebe vázaly v poměru 1:1. V té době se navíc ještě nevyužívala desítková soustava, což znamenalo, že 1 libra byla 20 šilinků nebo 240 pencí.
Australský dolar, jak jej známe dnes, poté vznikl až 14. února 1966 s tím, že konečně začala být používána zmíněná desítková soustava, a měna spadala pod Brettonwoodský systém. Původně se měl také australský dolar jmenovat „royal“ (královský). Mezi dalšími tipy pro název pak bylo např. „roo“. Tato označení se ale vůbec neuchytila.
Dnes se ale přitom jedná o jednu z nejvýznamnějších a nejdůležitějších měn, která je depozitem národních bank. Pokud bychom měli hovořit v číslech, jedná se v pořadí o šestou nejčastější obchodovatelnou měnu na světě. Australský dolar je navíc velice oblíbený na zahraničních trzích a burzách. Vliv na to má především stabilní politika a ekonomika v Austrálii a minimální zásahy tamější vlády. Až 5 % veškerých transakcí na světě je provedeno právě touto měnou.
Předem je dobré si ujasnit, že je zde dílčí jednotkou (podobně jako u ostatních dolarů) cent, který tvoří setinu.
V oběhu se pak běžně pohybují mince s nominální hodnotou 5, 10, 20 a 50 centů. Každá má přitom na rubu podobiznu královny Alžběty II. Dříve se pak běžně využívaly i ty o hodnotě 1 a 2 centy, ty ale byly později staženy kvůli nízké kupní hodnotě. Mince jsou produkovány v Cambeře s tím, že se jedná z pohledu numismatiky údajně o jedny z nejkvalitnějších vůbec. Ostrovní státy Kiribati a Tuvalu pak vydávají mince vlastní.
Mezi bankovkami můžeme najít 5, 10, 20, 50 a 100 dolarů s tím, že první pětidolarová bankovka byla vytisknuta až v roce 1967. V záři roku 2017 pak byla uvedena do oběhu Australskou centrální bankou „desetidolarovka“ s průhledným pruhem a polem, ve kterém se měni barvy. Dalšími ochrannými prvky byl i vyvýšený reliéf a fluorescenční inkoust, aby se předešlo padělání. I přes tyto inovace zůstávají i nadále na bankovce podobizny spisovatelů Banja Patersona a Mary Gilmore. Podle guvernéra banky by se pak mělo jednat o významný milník ve snaze předejít falšování peněz.
Zajímavostí a faktem zároveň navíc je, že se Austrálie v roce 1988 stala první zemí na světě, která začala vyrábět bankovky z plastu, přesněji tedy z polymeru. V roce 1996 již byla série plastových bankovek úplně kompletní. Důvod pro jejich výrobu z umělé hmoty je prostý. Peníze déle vydrží, jsou čistější a navíc plně recyklovatelné, tudíž i ekologické a především hůře padělatelné.
Když australský dolar vznikl, tak byl standardizován s dolarem americkým. Základní kurz byl v roce 1966 1 libra = 2 dolary. Největší slávu pravděpodobně zažil v roce 2011, kdy byl jeho podíl na všech světových transakcích 7,6 %. Odborníci se shodují, že k takové situaci došlo především vlivem evropské dluhové krize a dále také díky dovozu komodit z Asie. Dalším důvodem pak mohly být vysoké úrokové sazby, které nastavila Australská centrální banka.