Celkem 622 spotřebitelů se v roce 2024 rozhodlo řešit své problémy s dodavatelem či zprostředkovatelem energií mimosoudní cestou, a podalo ERÚ návrh na spor. Jaké spory byly ty nejzávažnější?
Nevracení desetitisícových přeplatků z vyúčtování a astronomické pokuty na rozloučenou. I tak vážné problémy lidé řeší s některými dodavateli. Chcete vědět víc? Čtěte náš loňský „spotřebitelský report“!
— Energetický regulační úřad (@ERU_alert) February 5, 2025
👉 https://t.co/R6TqS707b0 pic.twitter.com/luqAIqBIzn
Spory? Nevrácení přeplatků z vyúčtování či astronomické sankce za předčasné ukončení smlouvy
Ty nejzávažnější případy sporů se týkaly nevrácení přeplatků z vyúčtování a mimořádně vysoké sankce za předčasné ukončení smlouvy s dodavatelem energií.
Většina sporů mířila na několik málo dodavatelů.
Dodavatelé znesnadňují přechod k jinému dodavateli energií
Dodavatelé se snaží své stávající zákazníky za každou cenu udržet, řada z nich proto svým zákazníkům znesnadňuje předčasné ukončení smlouvy. ERÚ se ve zvýšené míře setkával s uplatňováním jak „standardní“ smluvní pokuty, tak náhrady škody. V některých případech pak výsledná sankce překročila i stotisícovou hranici.
„Pokud si to dodavatel sjedná přímo ve smlouvě, může po spotřebiteli při jejím předčasném ukončení opravdu požadovat vedle smluvní pokuty i náhradu škody. Obrací se na nás však i spotřebitelé, jejichž obchodník takovou možnost ve smlouvě sjednanou nemá. Jeden klient měl dokonce zaplatit celkem 150 tisíc korun, přičemž samotná smluvní pokuta byla v jednotkách tisíc,“ uvádí Markéta Zemanová s tím, že výše náhrady škody musí odpovídat přímé hospodářské ztrátě obchodníka způsobené odchodem zákazníka. O tom, zda je sankce oprávněná, ovšem ERÚ nerozhoduje, s dodavatelem může v těchto případech jednat pouze neformálně.
Nejčastěji spory o vyúčtování
Nejčastějším tématem spotřebitelských podání i návrhů na sporná řízení byly záležitosti spojené s platbami za energii. Objevovaly se zejména stížnosti na chybějící vyúčtování a na praxi některých dodavatelů, kteří svým zákazníkům nevraceli přeplatky z vyúčtování. „Ve druhém pololetí jsme opakovaně naráželi na situaci, kdy klienty koupil, v rámci tzv. koupě závodu, nový dodavatel. Tím na sebe sice vzal povinnost vrátit jim již dříve vzniklý přeplatek, odvolával se ale na původního obchodníka, a odmítal dlužnou částku uhradit. Spotřebitelé nám pak ve zvýšené míře podávali návrh na spor, který může být prvním krokem k vymáhání peněz formou exekuce,“ říká radní Zemanová.
Podrobnější návod, jak postupovat v případě dodavatelem neuhrazeného přeplatku, je na webu Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Sporů přibylo po energetické krizi
Počet lidí, kteří volí návrh na spor u ERÚ, po energetické krizi skokově přibylo. Zatímco v roce 2021 úřad přijal 138 podání, o dva roky později jich bylo už čtyři a půl krát tolik (628), tedy prakticky stejně (622) jako v roce 2024.
Naopak počet neformálních podání, tedy nejrůznějších dotazů, stížností, nebo žádostí o pomoc či radu, se dostal na „předkrizovou úroveň“. V loňském roce klesl pod 10 tisíc (9 673), oproti letům 2021 (22 873) a 2022 (22 198) na necelou polovinu, spotřebitelé úřad většinou kontaktovali telefonicky (z 67 %).
ERÚ: „Spotřebitelé jsou poučenější"
Členka Rady ERÚ Markéta Zemanová komentuje počty sporů i chování spotřebitelů následně: „Dobrou zprávou je, že spotřebitelé jsou po energetické krizi poučenější. Při řešení svých problémů jsou důslednější a ochotnější absolvovat i formální spor, kterým se mohou reálně domoci svých práv. I proto, že jsme se v uplynulých letech mnohem více zaměřili na osvětu, ubývá nám opakujících se obecných dotazů. Přibývá naopak specifických a složitějších případů způsobených často neférovými či přímo protizákonnými praktikami některých dodavatelů." Dále radní Markéta Zemanová dodává: „Nejzávažnější případy přitom typicky neřešíme napříč trhem. Mají je na svědomí jednotky obchodníků, kteří často využívají zprostředkovatele na úrovni podomních prodejců.“
Čtěte také: Jak sdílet vyrobenou elektřinu s ostatními lidmi?