Česko na podporu Ukrajiny vydalo cca 63 mld. Kč, kolik Ukrajinci odvedli do českého rozpočtu?

24. 2. 2025 11:55 | , Finance.cz
DANĚ
perex-img Zdroj: Depositphotos

MPSV přináší analýzu zapojení ukrajinských uprchlíků do české ekonomiky. Kolik Česko vyplatilo na podporu Ukrajiny a osob s dočasnou ochranou? Kolik ukrajinští pracovníci odvedli na daních a odvodech v Česku? Kolik osob s dočasnou ochranou pracovalo v Česku?

sluchatka

Poslechněte si článek v audio verzi

00:00 / 00:00

Tento článek pro vás načetl robotický hlas. Jestliže v něm najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět.

Ruská agrese na Ukrajině již přesáhla 3 roky. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) přináší analýzu, která se ukazuje, že příjmy českého rozpočtu činily ve vztahu k osobám s dočasnou ochranou dvojnásobek toho, jaké byly celkové náklady na humanitární dávku.

MPSV: Výnosy z práce a tuzemské spotřeby ukrajinských uprchlíků přes 54 mld. Kč

Z detailní analýzy MPSV vyplývá, že na výnosech z práce a tuzemské spotřeby uprchlíků se České republice vrátilo již nejméně 54 mld. Kč, což potvrzuje i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL): „Unikátní analýza MPSV ukazuje, že hlavně díky velkému zapojení uprchlíků na tuzemský trh práce, je celková bilance příjmů a výdajů jednoznačná – osoby s dočasnou ochranou do našeho systému dlouhodobě přináší více, než z něj dostávají. Tato čísla jsou konkrétní odpovědí těm, kdo tvrdí opak. Jako Česká republika jsme se zavázali, že pomůžeme
lidem, kteří prchají před válečným konfliktem. A to od počátku děláme.“

MPSV: Příjmy a výdaje ukrajinských uprchlíků

Zdroj: MPSV

Výdaje státu na podporu ukrajinských uprchlíků představuje mimo jiné humanitární dávka, do níž byly od 1. 9. 2024 v souvislosti se skončením bezplatného nouzového ubytování promítnuty také tzv. normativní náklady na bydlení. Tyto kroky souvisí s mírným navýšením výdajů v druhém pololetí loňského roku. Od února 2025 navíc dávka vzrostla osobám se zdravotním postižením. Do výdajů je zahrnuta mimo jiné také oblast zdravotnictví, školství či pomoc do zahraničí.

Naopak v modelaci příjmů státního rozpočtu je kromě odvodů na pojistné zahrnuto také DPH, spotřební daň a další příjmy. Celkově stát na podporu Ukrajiny a osob s dočasnou ochranou vydal cca 63 mld. Kč. „Pozitivní trendy se projevují v bilanci příjmů a výdajů. Podporou Ukrajiny pomáháme napadené zemi, investujeme ale i do bezpečnosti České republiky a podporujeme průmysl a obchodní spolupráci. Zároveň jen na výnosech z práce a spotřeby uprchlíků v Česku se nám vrátilo již nejméně 54 mld. Kč. Nejvýraznější podíl na příjmech mají pracující uprchlíci, kteří zároveň zaplnili dlouhodobě neobsazená místa v řadě odvětví,“ přiblížila vedoucí týmu dopadových analýz Magdaléna Klimešová.

Tip: Uprchlíci z Ukrajiny mohou získat příspěvek na úhradu nákladů spojených s bydlením

Počet pracujících ukrajinských uprchlíků stoupá 

Počet uprchlíků zapojených na trh práce dlouhodobě stoupá, pozorujeme pouze občasné mírné výkyvy, které jsou ale meziročně obdobné. Nyní MPSV eviduje asi 150 tisíc pracovně-právních vztahů. Struktura uplatnění v profesích se prakticky nemění a stále nejvíc osob s dočasnou ochranou pracuje v nízkokvalifikovaných pozicích, jako např. pomocní pracovníci ve stavebnictví nebo výrobě.

Vývoj počtu pracujících uprchlíků

Zdroj: MPSV

Humanitární dávku pobírá přes 90 tisíc osob, 70 % jsou lidé ze zranitelných skupin

Zranitelným osobám, které pracovat nemohou (typicky dětem, seniorům nebo osobám se zdravotním postižením) stát poskytuje humanitární dávku. Ta představuje jedinou formu přímé finanční pomoci, na kterou v ČR mají osoby s dočasnou ochranou nárok. Pouze v krajních případech mohou čerpat ještě jednorázovou mimořádnou okamžitou pomoc. Z dat MPSV vyplývá, že 7 z 10 uprchlíků pobírajících humanitární dávku patří do některé ze zranitelných skupin. Více než polovinu pak tvoří děti.

Struktura zranitelných příjemců humanitární dávky

Zdroj: MPSV

 

Měsíční náklady na humanitární dávky? Cca 8 mld. Kč

Dočasnou ochranu v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině obdrželo v ČR podle dat Ministerstva vnitra celkem 397 tisíc osob. Největší podíl z nich je dlouhodobě evidován v Praze, nyní jde o necelých 103 tisíc lidí. Humanitární dávku nyní čerpá pouze 92 tisíc osob (dávka je vždy vyplácena na domácnost), což představuje měsíční náklady přibližně 760 mil. Kč.

Zde je však velmi důležité srovnání s jinými formami pomoci: na humanitární dávku stát za rok 2024 vyplatil necelých 8 mld. Kč, třeba na příspěvek na péči to ale bylo 41,3 mld. Kč (tedy víc než 5x tolik), na rodičovský příspěvek přes 29 mld. Kč (3,6x tolik), příspěvek na bydlení 20,3 mld. Kč (2,5x tolik) a na starobní důchody dokonce 585 mld. Kč (73x tolik). Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka dodává:

„Příchozí z Ukrajiny prokazatelně pomáhají řešit dlouhodobý nedostatek pracovní síly u nás. Určitě tedy nedochází k vytlačování českých občanů z práce, naopak uplatnění uprchlíků odpovídá struktuře poptávky. Nejen odvody a daně, ale i spotřeba uprchlíků přináší miliardy do našeho státního rozpočtu. Vzkaz některým obchodníkům se strachem je tedy jasný. Ukrajinci k nám nepřišli čerpat dávky, ale kvůli přežití a drtivá většina se o sebe postará sama a integruje se.“

Přehled počtu příjemců humanitární dávky podle měsíce nároku

Zdroj: MPSV

Výpočet čisté mzdy v roce 2025

 

Články ze sekce: DANĚ