Z popudu centrální banky zatím úroky neporostou ani neklesnou, ČNB sazby nezměnila

"Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny," uvedla po jednání rady mluvčí ČNB Petra Krmelová. 

Mluvčí také uvedla, že centrální banka má nadále v úmyslu bránit "nadměrným výkyvům české koruny". Ta se po zveřejnění rozhodnutí o sazbách po půl třetí odpoledne podle společnosti Patria Finance obchodovala za 23,54 koruny za euro a 21,33 koruny za americký dolar. To znamenalo jen mírné oslabení české měny. 

"Většina bankovní rady nevyšla vstříc jestřábím hlasům, aby přistoupila k signálnímu zvýšení sazeb. Svůj boj s inflací prostřednictvím verbální intervence za silnou korunu, v níž bude pokračovat i po dnešku, má při dané úrovni základní sazby za dostatečný," komentoval rozhodnutí bankéřů ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Připomněl tak některé hlasy, které vyzývaly k symbolickému zvednutí repo sazby na 7,25 procenta, což by mohlo působit proti stále vysoké inflaci. 

"Inflační tlaky jsou stále citelné na tuzemském trhu práce a podporuje je také lepší než očekávaný výkon české ekonomiky, jež se podle včera zveřejněných dat v letošním prvním čtvrtletí vymanila z technické recese. Přitom hlubší útlum ekonomiky a výraznější recese, nejen technického rázu, by působily dezinflačně. Jestliže se však nedostavují, je na místě úvaha právě o signálním zpřísnění měnové politiky. Ani pro takové zpřísnění se však na dnešním zasedání bankovní rady nenašla většina," míní Kovanda.

Guvernér Aleš Michl pak na odpolední tiskové konferenci konstatoval, že pro zachování sazeb byli čtyři členové rady, ale tři členové hlasovali pro zvýšení. Podle něj v nejbližší době sazby zůstanou stabilní, nebo se mohou zvýšit. Za předčasné označil hlasy části analytiků, kteří připouštěli i snížení sazeb. "V zemi jsou nejpřísnější podmínky za posledních 20 let. Na příštím zasedání rada rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší," konstatoval Michl s tím, že je banka připravena sazby zvýšit, když se nebudou snižovat inflační tlaky. 

Za hlavní nástroj - kromě relativně vysokých úroků - označil teď rozpočtovou politiku vlády. Na ní záleží, zda se podaří uplatnit škrty a snížit hluboký deficit rozpočtu. Ten za první kvartál dosáhl už dvou třetin schodku plánovaného na letošní rok. 

Podle Michla na jednání padl i návrh zvýšit sazby o více než 0,25 procentního bodu. "To je jasný signál, že vůbec neuvažujeme o snižování sazeb," konstatoval guvernér. Podle něj banka také zlepšila makroekonomický výhled. HDP za celý rok by měl meziročně stoupnout o 0,5 procenta (dosud byl v predikci pokles o 0,3 %) a inflace na konci roku by měla být 11,2 %. 

Zdroj: Shutterstock