Ve "starém penzijku" spoří přes 2 miliony lidí, průměrný výnos je kolem 1 %
Přes dva miliony Čechů má své důchodové spoření ve "starém penzijku", jak se lidově nazývá penzijní připojištění, které bylo možné uzavírat do konce roku 2012, kdy bylo nahrazeno doplňkovým penzijním spořením.
Přitom zhodnocení v rámci tohoto produktu je nízké a pohybuje se pouze kolem 1 % ročně a ve většině případů nepokryje ani inflaci.
Přesto se počet těchto účtů i objem peněz v nich v čase snižuje jen velmi pomalu. Dle dat Asociace penzijních společností bylo v tzv. transformovaných fondech ke konci letošního třetího kvartálu 65 % všech peněz, které v penzijních fondech a spořeních jsou. Jde o 390 miliard korun s tím, že tímto způsobem si stále střádá přes dva miliony Čechů. Statistiky Ministerstva financí pak ukazují, že stávající klienti do starých penzijek posílají zhruba 20 miliard ročně.
Z penzijního připojištění je možné vyvést část financí do DIPu
Z penzijního připojištění lze finance převést do dlouhodobého investičního produktu (DIP).
Tuto možnost by měli zvážit zejména ti, kterým zbývá do penze více než deset let, by se měli informovat o alternativách penzijního připojištění s vyšším potenciálním výnosem.
Tip: Penzijní spoření už nabízí i alternativní fondy, láká do nich odvážnější investory
Jde o nemalé procento, vzhledem k tomu, že staré penzijko má dle dat Ministerstva financí více než třetina občanů ve věku 30-49 let, což je generace, která by se měla na důchod připravovat velmi aktivně,” říká ekonomka a zakladatelka společnosti Fondee Eva Hlavsová.
Kolik lze převést z penzijního připojištění do DIPu?
„Dosud málo známý mechanismus, díky němuž lze podstatnou část prostředků z penzijního připojištění výhodně převést do DIPu, spočívá v tzv. výsluhové penzi. Ta umožňuje polovinu nastřádaných peněz vybrat ještě během doby spoření nehledě na věk a aniž by to pro zbytek peněz cokoliv měnilo. Je potřeba za sebou ale mít alespoň 15 let aktivního střádání a mít výsluhovou penzi sjednanou ve smlouvě,” vysvětluje Hlavsová.
Podobně jako v případě penzijních fondů, i na DIP lze čerpat příspěvky od zaměstnavatele, daňové výhody a ukončit ho lze po minimálně 10 letech a dosažení 60 let věku.
Na rozdíl od penzijního připojištění či spoření je ale čistě na vás, jaký finanční produkt zvolíte. Zejména investiční produkty mají šanci za oněch 10 i více let výrazně předčit zhodnocení v penzijních fondech a také inflaci.
Hlavní nevýhodou DIP je to, že se na něj nevztahuje státní příspěvek, který je možné čerpat například v rámci doplňkového penzijního spoření (DPS). Vklady do DIPu lze odečítat ze základu daně, a to až do výše 48 000 korun za rok.
Stejně jako v případě jednorázového výběru všech prostředků po dosažení 60 let, tak vyplacení výsluhové penze obnáší 15% daň z poloviny dosavadních příspěvků od zaměstnavatele. „V případě výsluhové penze se 15% daň týká i dosavadního výnosu, nicméně vzhledem k tomu, že výnosy v penzijních připojištěních jsou zpravidla mizivé, průměrně 1 % ročně, tak na převodu výsluhové penze do DIPu lze takto i vydělat,” říká Hlavsová.
„Pokud do DIPu převedete z výsluhové penze až 48 000 korun, tak je to stejné, jako kdybyste je tam vložili z vlastních úspor a získáte tím daňový benefit až 7 200. Tato výhoda se počítá od první vložené koruny a ne až od částky 1 700 Kč měsíčně, jako je tomu u penzijka,” dodává.
Hlavním benefitem je ale dle Hlavsové vyšší potenciál zhodnocení. „DIP umožňuje investovat například do akcií nebo ETF, které mají v dlouhodobém horizontu daleko vyšší potenciál růstu než státní dluhopisy v transformovaných fondech. Například Fondee ESG vyvážené portfolio mělo mezi lety 2014 až 2023 průměrné roční zhodnocení 6,69 % ročně. Při každoměsíčním vkladu 1 000 korun si tak člověk za 30 let může přijít na více než milion korun, zatímco v transformovaném fondu, který se zhodnocuje zhruba 1,11 % ročně, se i při započtení daňových výhod a státní podpory dostanete jen na necelou polovinu,” vypočítává Hlavsová.
Tip: (Ne)výhody dlouhodobého investičního produktu
Co se zbytkem financí na penzijním připojistění?
Převedení výsluhové penze do DIPu nemá na zbylé peníze ani smlouvu žádný dopad. Je tedy možné do něj přispívat stejně jako dříve a získávat nadále státní podporu. Stejně tak lze nadále dostávat příspěvky od zaměstnavatele, byť ty lze také střádat v DIPu. Podle Hlavsové by nicméně lidé, kterým ještě do penze zbývá více než 10 let, měli zvážit, zda nebude v konečném důsledku výhodnější penzijní připojištění zrušit úplně a druhou polovinu také převést do DIPu či “nového” penzijka, tedy doplňkového penzijního spoření, pro které platí stejné podmínky i výhody, jako pro transformované fondy, avšak s o něco vyšším průměrným výnosem. „To je potřeba si nicméně dobře rozmyslet i s ohledem na to, kolik si spořím a jak dlouho to ještě hodlám dělat. Významné části lidí by se tento krok ale měl vyplatit,” podotýká Hlavsová.
Tip: Úmrtí blízkého: jak se řeší peníze na účtu, pojistky, spoření na penzi či investice?