Ve třetině roku čerpal státní rozpočet už dvě třetiny plánovaného schodku pro letošek

Podle aktuální zprávy Ministerstva financí skončilo hospodaření státního rozpočtu na konci dubna deficitem ve výši 200 miliard korun. To je pro dané období nejhorší výsledek od vzniku ČR. Za meziročním zhoršením salda o 99,9 miliardy stál především nárůst výdajů v sociální oblasti (+51,9 mld. Kč), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+36,9 mld. Kč), vyšší investice (+24,2 mld. Kč), či obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+13,9 mld. Kč). 

Zdroj: Shutterstock

„Dosavadní nepříznivé hospodaření státu je meziročně negativně ovlivněno 100 miliardami korun navíc na rostoucí důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií a více než dvojnásobné splátky především covidových dluhů. Takřka dvojnásobné jsou oproti loňsku také státní investice zejména na dopravní stavby a energeticky úsporné projekty. Každoročně navíc platí, že duben je slabší měsíc zejména na příjmové straně kvůli vratkám z daňových přiznání fyzických osob,“ vysvětluje dubnový výsledek plnění ministr financí Zbyněk Stanjura. 

Podle něj dojde ke zlepšení do poloviny roku, kdy stát očekává příjmy z dividend, evropských fondů a z neočekávaných zisků. Celkové dodržení schodku je ale závislé také na tom, zda se vládě podaří prosadit úsporná opatření. 

Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci dubna meziročního růstu 11,4 %, když jim nejvíce prospěl výběr pojistného, odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (zatím však pouze 8,5 miliardy korun, daň je platná až od letošního roku) a lepší inkaso daně z přidané hodnoty i daní z příjmů. 

"Příjmy pozitivně ovlivňuje růst mezd a platů. Dále inkaso této daně letos nesnižuje výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům," konstatuje ministerstvo. 

Ovšem výdaje státu meziročně vzrostly 26,7 %. "Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů navýšených realizací opatření zaměřených na řešení vysokých cen energií, výplatou sociálních dávek, zejména důchodů a obsluhou státního dluhu. Dočasně k růstu přispělo i rychlejší předfinancování sociálních služeb a vysokých škol. Kapitálové výdaje zvýšily především transfery státním fondům," konstatuje ministerstvo. 

Stát platil výrazně více na výplaty důchodů po lednové valorizaci a zavedení výchovného, také na příspěvky na bydlení a různé dávky, které mají pomoci lidem zvládnout vysoké ceny. Podrobnosti uvádí zpráva na webu Ministerstva financí.