Guvernér ČNB věří v brzký pokles české inflace, EK tak optimistická není

"Mám dnes pro veřejnost dobrou zprávu: inflace konečně klesá. ... V únoru klesla na 16,7 %. Pak na 15 %. A konečně za duben byla 12,7 %. Do tří měsíců by měla být v meziročním vyjádření pod deset procent," konstatoval guvernér na půdě své alma mater. 

Aktuální situaci nicméně neoznačil za vítězství. ČNB slíbila udržovat cílovou inflaci kolem dvou procent, k čemuž je ještě daleko. 

"Nyní jsou před námi další dvě fáze boje s inflací: V druhé fázi je potřeba, aby inflace klesla ve druhém pololetí v souladu s naší prognózou pod 10 %. A poté, ve třetí fázi, aby příští rok pokles inflace pokračoval na hodnoty blízké dvěma procentům – což bude pro ekonomiku zprávou nejlepší," míní Michl. 

Proto se prý nyní v ČNB zvažuje, zda na příštím měnovém zasedání v červnu úrokové sazby zachovat, nebo zvýšit. Snižování není na pořadu dne. 

Nyní je dvoutýdenní repo sazba 7 procent, ovšem ze zápisu z posledního zasedání bankovní rady vyplynulo, že už začátkem května sílila podpora pro návrh sazbu zvýšit.

"Dva členové bankovní rady, Karina Kubelková a Jan Procházka, se v prvním kole hlasování vyslovili pro zvýšení sazeb o 0,50 procentního bodu, ve snaze o nalezení konsenzu následně podpořili návrh na růst sazeb o 0,25 procentního bodu. Ve druhém kole tak pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu hlasovali tři členové bankovní rady, a to Karina Kubelková, Jan Procházka a Tomáš Holub," stojí v zápisu z jednání. 

Další čtyři členové rady (Aleš Michl, Jan Frait, Eva Zamrazilová a Jan Kubíček) je ovšem přehlasovali a sazby proto zůstaly na stejné úrovni. 

Celkovou inflaci za letošní rok predikovala ČNB po květnovém jednání bankovní rady na úrovni 11,2 %. Je tak o dost optimističtější než Evropská komise, která v nejčerstvější makroekonomické předpovědi věští Česku letošní inflaci 11,9 procenta. Po Maďarsku by to byl druhý nejvyšší meziroční růst cen v Evropě. Na rok 2024 pak předpovídá 3,4 procenta inflace meziročně, což je stále víc než přání české centrální banky.

Michl začátkem května prohlásil, že krotit inflaci má nejen centrální banka nastavením sazeb, ale i vláda zodpovědnou rozpočtovou politikou. Za to jej - ještě v době před představením úsporného balíčku - veřejně zkritizoval premiér Petr Fiala (ODS). 

„Máme v ruce jenom některé nástroje, ty klíčové nástroje ke zvládání inflace má v rukách ČNB. A k tomu jsou také zřízeny mimo jiné nezávislé centrální banky se všemi kompetencemi, které mají,“ zdůraznil předseda vlády.

Zdroj: Shutterstock

Čtěte také: Kdy klesnou úrokové sazby a skončí vysoká inflace? Jak to vidí ekonomové bank