Inflace v Česku dál klesá. V září ceny meziročně stouply o 6,9 procenta

„V září spotřebitelské ceny již poosmé zmírnily svůj meziroční růst a dostaly se pod hranici sedmi procent. Byla to nejnižší hodnota od prosince 2021,” uvedla v tiskové zprávě Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Ještě v srpnu přitom byla meziroční inflace na úrovni 8,5 procenta. 

Podle statistiků zpomalil meziroční růst cen především v oddílech bydlení a také potraviny a nealkoholické nápoje. 

"V oddíle bydlení ceny elektřiny zpomalily svůj meziroční růst na 16,5 % (v srpnu 23,1 %), ceny zemního plynu na 12,5 % (v srpnu 34,5 %) a ceny tuhých paliv na 12,9 % (v srpnu 22,3 %), částečně i vlivem jejich růstu v září loňského roku," podotkl ČSÚ.

Ceny elektřiny budou přitom podle názoru analytiků důvodem, proč se meziroční inflace zvýší teď v říjnu. Loni byl do nich totiž započítán vládní úsporný tarif, což ceny srazilo a ovlivnilo srovnávací základnu pro letošní rok. 

Meziměsíčně ceny v září klesly o 0,7 %. "Tento vývoj byl ovlivněn zejména poklesem cen v oddílech rekreace a kultura, potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení," komentovali statistici.

Náklady na pozdní dovolenou klesly podle nich prudce, když ceny rekreací s komplexními službami zlevnily o 21,9 %. To samozřejmě neocení lidé, kteří si zaplatili výrazně dražší dovolenou v hlavní sezoně. 

"V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly ceny nižší u většiny sledovaných položek. Meziměsíční pokles cen v oddíle bydlení byl způsoben především nižšími cenami zemního plynu o 3,6 %, elektřiny o 2,0 % a tuhých paliv o 1,3 %. V oddíle doprava naopak došlo k meziměsíčnímu růstu spotřebitelských cen, a to především vlivem vyšších cen pohonných hmot a olejů o 2,8 %," dodává tisková zpráva. 

V Evropě stále mezi horšími

Méně optimistický je pohled na českou inflaci ve srovnání s dalšími státy Evropské unie. Podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) počítaného Eurostatem byla ČR v srpnu druhá nejhorší s inflací ve výši 10,1 procenta, hůř na tom bylo jen Maďarsko. A žádný skok mezi elitu se nedá čekat ani u čísel za září.  

"Podle předběžných výpočtů klesl v září HICP v Česku meziměsíčně o 0,8 % a meziročně vzrostl o 8,3 % (v srpnu o 10,1 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v září 2023 za eurozónu 4,3 % (v srpnu 5,2 %), v Německu také 4,3 %. Nejvyšší byla v září na Slovensku (8,9 %) a nejnižší v Nizozemsku (pokles o 0,3 %)," uvedl Český statistický úřad.