Senátem prošla důchodová reforma, změnili ji nějak senátoři?

Systém důchodů je v Česku dlouhodobě neudržitelný, na čemž se shodují ekonomové i vládní politici. Hlavními faktory jsou delší věk dožití a snižuje se porodnost, což má za následek, že na jednoho člověka v důchodu připadá stále méně pracujících.

Proto se vláda rozhodla pro důchodovou reformu, kterou po Poslanecké sněmovně posvětil i Senát.

Senátoři schválili důchodovou reformu beze změn

Nutnost přistoupit ke změnám důchodového systému je dle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) neoddiskutovatelná, což komentoval přímo v Senátu ČR i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL):

„Novela zákona o důchodovém pojištění výrazným dílem přispívá ke stabilizaci penzijního systému. Soubor opatření je zásadní pro udržitelnost celého systému a pro zdraví veřejného rozpočtu. Kdybychom vůbec nic neudělali, do budoucna by hrozily škrty v jiných oblastech, případně snižování důchodů, což nedopustíme.“

Senátoři nakonec ve středu 4. prosince schválili důchodovou reformu z dílny MPSV beze změn.

„Důchodová reforma, na níž pracovalo množství expertů, představuje nevyhnutelnou změnu, na kterou nikdo před námi neměl dlouhá léta odvahu. Díky reformě zajistíme důstojné a férové důchody nejen dnešním seniorům, ale i jejich potomkům. Zároveň platí, že současných důchodců se reforma nijak nedotkne a její náběh bude postupný. Každý rok v lednu se budou důchody i nadále zvyšovat o inflaci a třetinu růstu reálné mzdy,“ zdůraznil ministr Jurečka.

Dále ministr upozornil širokou veřejnost na podrobný přehled informací na webu Pojďme si to říct.

Věk odchodu do důchodu poroste, ale bude předvídatelný

Důchodový věk bude lépe odrážet postupný očekávaný nárůst věku dožití, který je transparentním a nezpochybnitelným demografickým ukazatelem. Podle aktuálních prognóz ČSÚ se věk dožití bude ještě více prodlužovat, a to mimo jiné díky rozvoji medicíny nebo zlepšování pracovního prostředí.

Ostatně tento pozitivní trend je pozorovatelný již přibližně 30 let a důchodový věk se postupně zvyšuje již od roku 1996.

Důchodový věk bude zastropován na 67 letech. Této hranice se dosáhne nicméně až v roce 2056 u osob narozených v roce 1989. Reforma navíc reflektuje návrh České demografické společnosti, podle kterého důchodový věk poroste o jeden měsíc ročně.

Jaká bude valorizace důchodů v roce 2025?

Rodinný vyměřovací základ zohlední výchovu dětí a péči o závislé osoby

Další významnou změnou důchodového systému představuje rodinný vyměřovací základ, který zohledňuje výchovu dětí a péči obecně, čímž přímo řeší příčinu nízkých penzí u pečujících.

Na pečující osobu bude po dobu péče při výpočtu důchodu brán zřetel jako by pobírala průměrnou mzdu.

Jestliže bude pečující také pracovat, jeho skutečný výdělek se k rodinnému vyměřovacímu základu přičte. Tento systém postupně nahradí výchovné. Stále ale platí, že výchovné zůstane každému, komu již bylo přiznáno a také ženám, které vychovají tři a více dětí.

Lidé pracující v nejnáročnějších profesích půjdou dříve do důchodu

Důchodová reforma zohledňuje osoby, které strávily velkou část profesního života rizikovou prací. Všechny osoby pracující na pracovištích s přítomností rizik kategorie 4 podle zákona o ochraně veřejného zdraví budou zvýhodněni formou snížení důchodového věku. Bude možné získat nárok na snížení důchodového věku maximálně o 15 měsíců při odpracování 2 200 směn. Snížení věku až o 30 měsíců bude možné po odpracování 4 400 směn, což odpovídá asi 20 letům práce.

Lidé z nižší kategorie, pracovišť s přítomností rizik kategorie 3, budou mít nárok na příspěvek zaměstnavatele do třetího pilíře. 

Pracující senioři budou více zvýhodněni

Důchodová reforma zahrnuje i odpuštění zaměstnaneckého sociální pojištění pracujícím důchodcům, což ministr Jurečka odůvodnil: „Reforma myslí na zvýšení motivace lidí, kteří chtějí a mohou pracovat v seniorním věku. Právě na vrcholu své kariéry mají lidé trhu práce stále co nabídnout, zejména pak své bohaté celoživotní zkušenosti a expertízu. Profitovat pak mohou nejen oni sami v podobě dalšího příjmu, ale také třeba samotné firmy."

Důchodová reforma předpokládá nahrazení trvalého zvyšování důchodů o malé částky snížením sazby pojistného o 6,5 % pro všechny starobní důchodce s výdělečnou činností. Sazba pojistného placeného zaměstnavatelem zůstane zachována. V případě podnikajících důchodců se pak platba pojistného sníží o 6,5 p. b., a to ze stávajících 29,2 % na 22,7 %.

Čtěte také: Pracující důchodci platí důchod sami sobě, žádné daňové úlevy nemají

Minimální výše důchodu ve výši pětiny průměrné mzdy 

Důchodová reforma téměř zdvojnásobí minimální výši základní a procentní výměry starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na částku odpovídající 20 % průměrné mzdy.

V roce 2025, pro který již vláda nařízením stanovila průměrnou mzdu na 46 557 Kč měsíčně, by tak základní výměra měla činit 4656 Kč (reálně bude od ledna 2025 ve výši 4660 Kč), plus pro minimální dobu pojištění stejně vysoká procentní výměra. Minimální důchod by tedy činil 9 312 Kč.

Poloviční krácení výměry předčasného důchodu pro osoby s 45 dobou pojištění

Reforma zavádí rovněž poloviční krácení procentní výměry předčasného starobního důchodu u osob, které získaly aspoň 45 let doby pojištění. Dojde také k prodloužení lhůty pro obnovu nároku na vdovský či vdovecký důchod. Ta bude opět činit 5 let, což umožní většímu okruhu vdov a vdovců čerpat pozůstalostní důchod.

Doktorské studium jako náhradní doba pojištění

Do výpočtu důchodů se bude nově započítávat také úspěšně dokončené doktorské studium, pro které bude zaveden nový typ náhradní doby pojištění.

Od roku 2027 společný základ pro manžele a partnery

Od roku 2027 si budou moci manželé či partneři dobrovolně rozhodnout, že si rozdělí dosažené vyměřovací základy napůl za období, kdy oba pracovali s účastí na pojištění. Při výpočtu důchodu se na ně bude v tomto období pohlížet tak, jako by měli stejný příjem. Opatření má za cíl zajistit vyšší důchod partnerovi, který měl nižší příjem v produktivním věku.

Od roku 2026 se bude postupně snižovat zápočet do redukční hranice

Od roku 2026 až do 2035 se bude postupně snižovat zápočet osobního vyměřovacího základu do první redukční hranice, a to na 90 % pro důchody přiznávané v roce 2035 a později. Také procento za rok pojištění se sníží z 1,5 % na 1,45 % pro důchody přiznané v roce 2035 a později. Průměrná výše nově přiznávaných důchodů i přes toto opatření stabilně poroste, za 10 let přibližně o 10 tisíc korun.