Starobní důchodci a státní příspěvek k "penzijku"? Nemají nárok, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud zamítl návrh poslanců hnutí ANO, kteří novou právní úpravu státního příspěvku k penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření označovali za protiústavní z důvodu retroaktivity.

Jak se spoření na stáří od 1. července 2024 změnilo?

Novela z dílny vládních stran od 1. července 2024 zavedla řadu změn, tou hlavní byla samotná změna výše státního příspěvku.

Ústavní soud ovšem rozhodoval o jiné důležité změně, kdy starobní důchodci od 1. července 2024 ztratili nárok na státní příspěvek k penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření. Změna se dotýká všech smluv, včetně těch již uzavřených. Stát tak od 1. července 2024 přestal starobním důchodcům státní příspěvek na spoření vyplácet.

Předkladatelé zákona argumentovali, že "penzijko" má sloužit k budoucímu zajištění na stáří pro ekonomicky aktivní lidi, v čemž je má státní příspěvek podpořit. Nemá sloužit jako výhodné spoření pro seniory, kteří již jsou v penzi a pobírají od státu důchod.

Tip: Kalkulačka státního příspěvku na penzijní spoření 2025

Proč by měla být novela protiústavní? Z důvodu retroaktivity

Opozičnímu hnutí ANO se nebílilo, že zastavení vyplácení státního příspěvku k penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření se dotklo i těch starobních důchodců, kteří měli uzavřenou smlouvu již před přijetím zákona o pozbytí nároku na státní příspěvek. Novela tím měla porušit principy právní jistoty a předvídatelnosti práva, a proto navrhovali zrušení novely.

Současně zákonná pravidla spoření na penzi mnoha lidem brání opustit systém, nebo jej opustit bez sankcí. Současný systém spoření umožňuje vybrat peníze ze spoření formou odbytného. To je různě kráceno a prakticky neumožňuje vybrat peníze dříve než po 2 letech spoření (to by starobní důchodce přišel o naspořené finance). Dále při výběru do 5 let mohou své spoření vybrat, ale bez již přiděleného státního příspěvku. Tyto překážky tak znevýhodňují starobním důchodcům dostat se zpátky k naspořeným prostředkům, případně si dále musí spořit, ale již bez státního příspěvku.

Penzijní společnosti reagovaly speciální nabídkou pro starobní důchodce a částečně jim vynahradily ztracené státní příspěvky.

Ústavní soud: Retroaktivita to je, ale nepravá

Ústavní soud (ÚS) však návrh poslanců hnutí ANO zamítl. Zdůraznil, že ústavním základem povinnosti státu zabezpečit efektivní důchodový systém je čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Podle něj mají občané právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří.

Dále ÚS zkoumal nastavení takzvaného třetího penzijního pilíře, který tvoří penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření. Stát podporuje fungování obou systémů, z nichž každý se řídí samostatnými zákony, vyplácením státního příspěvku. Nárok na poskytnutí příspěvku ve prospěch účastníka vzniká v měsíčních intervalech a až do konce roku 2023 nehrálo roli, zda byl účastníkovi přiznán starobní důchod.

V důsledku napadené právní úpravy má nově nárok na státní příspěvek jen ten účastník doplňkového penzijního spoření, kterému nebyl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění (z prvního pilíře), přičemž stejná podmínka platí pro nárok na státní příspěvek účastníků penzijního připojištění. Nové zákonné normy vstoupily v účinnost dne 1. 1. 2024, od 1. 7. 2024 není státní příspěvek poskytován těm účastníkům, kterým byl k tomuto dni přiznán starobní důchod.

Ústavní soud uvedl, že ustanovení "změnila do budoucna obsah existujících právních vztahů mezi účastníky doplňkového penzijního spoření. Napadená ustanovení se nijak nedotkla již vzniklých (každý měsíc vznikajících) nároků na vyplacení státního příspěvku před rokem 2024." 

Podle soudu toto řešení je sice částečně retroaktivní, ale nejde o řešení protiústavní. 

"Úprava vyvolala účinky tzv. nepravé retroaktivity (retrospektivy), u níž může výjimečně – s ohledem na princip právní jistoty a ochranu důvěry v právo – převážit zájem jednotlivce na dalším trvání staré právní úpravy nad zákonodárcem vyjádřeným veřejným zájmem na její změně. Zákonodárcem vytvořené řešení formou tzv. nepravé retroaktivity však v tomto případě neústavnost nezakládá," uvedl Ústavní soud.

Ústavní soud: Čtvrtinu státního příspěvku získaly osoby starší 65 let

Dále Ústavní soud argumentoval, že u účastníků, kteří uzavřeli smlouvu o doplňkovém penzijním spoření (penzijním připojištění) před 1. 1. 2024, není dán ústavně relevantní zájem na zachování dosavadní zákonné úpravy.

Systém třetího penzijního pilíře ve znění před 1. 1. 2024 umožňoval účastníkům po splnění doby placení příspěvku v délce minimálně 5 let a současně dosažení věku 60 let vybrat naspořené úspory. Účastníci ve věku nad 60 let si tedy mohli po výběru dosud naspořených prostředků založit novou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření a současně vybrat nově spořené prostředky včetně státních příspěvků a úroků již po 5 letech (podmínku věku na rozdíl od mladších účastníků splnili), a využívat tak doplňkové penzijní spoření jako alternativu k jiným střednědobým investičním produktům, které ovšem nemají podporu státu.

Právě to se ale stalo dlouhodobým předmětem veřejné diskuze a kritiky. "Podstatnou část z celkově vyplaceného státního příspěvku (cca 26 %) totiž získaly osoby v důchodovém věku (nad 65 let), které by však ze systému třetího penzijního pilíře měly spíše čerpat důchodové dávky. Naopak mladší věkové kategorie byly v systému zapojeny nedostatečně, nadto výše jejich úspor a úložek byla nízká. Tento faktický stav ilustroval nefunkčnost systému třetího penzijního pilíře," dodal soud.

Ústavní soud: Úprava zákona se nijak nedotkla v minulosti vzniklých nároků na státní příspěvek

Ústavní soud dále uvedl, že napadená úprava na tuto kritiku předchozí úpravy reagovala. Jde o výsledek několika let trvající veřejné diskuse, která směřovala k posílení funkce třetího penzijního pilíře jako systému dlouhodobého spoření na důchod, nikoli spoření při důchodu. Účastníci třetího penzijního pilíře tudíž nemohli oprávněně spoléhat na to, že zákonodárce podporu pro účastníky s nárokem na starobní důchod do budoucna nepřehodnotí.

Úprava současně podle soudu nijak nezasáhla do vlastnického práva účastníků třetího penzijního pilíře. Nijak se totiž nedotkla již v minulosti vzniklých nároků na státní příspěvek, zamezila jen vzniku nových nároků do budoucna. Úprava podle ÚS neporušila ani ústavní zákaz diskriminace a není ani v rozporu s principy směřujícími k ochraně spotřebitele.

Tip: Jak zvýší čistou mzdu sleva na pojistném pro pracující důchodce? Vypočítejte si to

Schillerová rozhodnutí respektuje, Stanjura jej vítá

Za navrhovatele vystupovala u Ústavního soudu poslankyně hnutí ANO Alena Schillerová, která rozhodnutí okomentovala: „Ústavní soud připustil, že vláda poškodila důchodce, kterým v průběhu spoření změnila podmínky a mnohé z nich uvěznila v systému, který je pro ně nově nevýhodný. Ale dodal, že takový krok není v rozporu s Ústavou. Respektujeme to. Zároveň ale slibuji, že pokud získáme důvěru a budeme vládnout, situaci lidí chycených do této pasti zpětně napravíme."

Rozhodnutí soudu naopak uvítal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS): "Šlo o další pokus opozice torpédovat návrhy vlády, které směřují k zodpovědnému hospodaření s veřejnými financemi. ... Na trhu je řada jiných spořicích produktů, na které se nemusí využívat peníze daňových poplatníků."

Rozhodnutí @usoud_official samozřejmě vítám. Šlo o další pokus opozice torpédovat návrhy vlády, které směřují k zodpovědnému hospodaření s veřejnými financemi. Účelem státní podpory je motivovat lidi, aby si spořili na důchod. V důchodu už ale tato podpora logicky ztrácí smysl.…

— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) January 29, 2025