Systém důchodového pojištění opět ve ztrátě, již 62 měsíců v řadě

Ministerstvo financí ČR informovalo, že systém důchodového pojištění skončil v únoru ve ztrátě 8,31 miliardy korun, kdy výdaje na dávky důchodového pojištění činily 121,81 miliardy korun, příjmy pak 113,50 miliardy korun.

Ministerstvo rovněž informovalo,  že k 31. prosinci 2024 činil počet důchodců v Česku 2,848 milionů a průměrná výše starobního důchod byla 20 706 Kč. Řádná valorizace z ledna 2025 pak zvýšila průměrný starobní důchod nad hranici 21 tisíc korun.

Stále ve ztrátě, ale nejnižší za 3 roky

Systém důchodového pojištění je dlouhodobě ve ztrátě, naposledy byl v přebytku v prosinci 2019. Oproti předchozím dvěma letům se jedná o nejlepší výsledek, kdy únorový schodek v letech 2023 a 2024 přesáhl 15 miliard korun. Letos "pouze" 8,31 miliardy korun.

Celkově nejvyšší schodek důchodového systému připadl na rok 2023, kdy kvůli vysoké inflaci rostly mimořádně důchody hned 3x (2x v roce 2022 a 1x v roce 2023), schodek tehdy za celý rok 2023 činil 72,79 miliardy korun. Loni pak byla výše schodku za celý rok 2024 50,68 miliardy korun.

Výpočet starobního důchodu v roce 2025

Důvody ztrátového systému důchodového pojištění

Hlavním důvodem ztrátového systému důchodového pojištění je stárnoucí populace a snižování poměru pracujících občanů a starobních důchodců.

Systému důchodového pojištění nepomohlo zrušení superhrubé mzdy od roku 2021, které znamenalo velký zásah do příjmů důchodového pojištění. Tento výpadek nebyl nijak vyrovnán na straně příjmů ani výdajů důchodového systému. Tuto změnu bez náležitých opatření na příjmové či výdajové straně prosadili poslanci ANO, ODS, KSČM a SPD.

Na straně výdajové pak velkou roli hrály mimořádné valorizace důchodů z let 2022 a 2023, přestože vláda poslední mimořádnou valorizaci důchodů v roce 2023 snížila.

Na příjmovou stranu má pozitivní vliv zvyšování odvodů důchodového pojištění kvůli růstu mezd, navíc se zvyšují i odvody důchodového pojištění ze strany osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), kdy se kvůli konsolidačnímu balíčku postupně navyšuje minimální vyměřovací základ pro stanovení záloh na sociální pojištění:

• z 25 % na 30 % průměrné mzdy v roce 2024
• z 30 % na 35 % průměrné mzdy v roce 2025
• z 35 % na 40 % průměrné mzdy v roce 2026

Růst minimální zálohy zvyšuje i výši paušální daně v prvním pásmu.

Tip: Zálohy na pojištění pro OSVČ v roce 2025 razantně vzrostly, proč a o kolik?