Dohodu vzešlou z koaličního jednání potvrdil agentuře ČTK a serveru iDNES.cz ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka i další představitelé vládních stran. Snahou kabinetu teď bude úpravu prosadit při jednání sociálního výboru Sněmovny, který by měl poslancům doporučit její schválení.
Zvyšování věku pro odchodu do penze by se tak přiblížilo variantě, kterou už dříve prosazovala Česká demografická společnost ve svém stanovisku k reformě, kde lze najít také názornou tabulku a grafy.
"Pro ročníky/generace narozené v letech 1966–1978 doporučujeme zvyšování důchodového věku o 1 měsíc pro každý ročník narození, který dle Zprávy z roku 2023 předpokládá dobu pobírání důchodu uvedených generací necelých 25 % předpokládané celkové délky života, tj. 21–22 let," stojí ve stanovisku.
Vládní návrh, který už prošel prvním čtením, přitom zahrnoval růst důchodového věku pro uvedené ročníky až o dva měsíce za každý rok, ale díky revizím by mezi některými roky věk nerostl vůbec.
Penzista by měl strávit v návaznosti na aktuální možnost dožití v 65 letech svého věku v důchodu přibližně 21,5 roku a každý se měl svůj důchodový věk dozvědět nejpozději při dosažení padesátky.
Už dnes se přitom důchodový věk zvedá u mužů o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři měsíce tak, že ve třicátých letech tohoto století má dosáhnout věková hranice pro odchod do důchodu 65 let.
Kalkulačka důchodového věku v ČR
Proti prolomení této hranice je současná opozice i odboráři. Hnutí ANO dokonce prohlašuje, že pokud se dostane k moci, jakékoli pokusy o zvyšování zastaví a už schválené zreviduje zpět.
Penzijní systém, respektive prostředky ze státního rozpočtu vynakládané na důchody, je přitom už roky v deficitu. Prodlužování produktivního věku plátců sociálního pojištění ho má stabilizovat, stejně jako například zpřísňování pravidel pro odchod do předčasného důchodu.
Čtěte také:
Vypočítejte si, jak se nejspíš zvýší váš důchod v lednu 2025