Co je to soukromé zdravotní pojištění?

Pomocí soukromého zdravotního pojištění se můžete pojistit proti riziku ztráty příjmu, které vznikne v důsledku úrazu či nemoci. Jeho smyslem je ochránit pojištěného před ztrátou příjmu v případě nemoci či úrazu, kdy je mu uznána pracovní neschopnost nebo musí "nedobrovolně" pobývat v nemocnici.

Soukromé zdravotní pojištění

Na základě smlouvy mezi pojišťovnou a klientem má pojišťovna povinnost v případě úrazu či nemoci vyplatit sjednané plnění. Klient může uzavřít smlouvu u většiny Pokrytí ušlého zisku v případě pracovní neschopnosti

Bonusy za bezeškodní průběh
Nadstandardní pobyt při léčbě v nemocnici
Nadstandardní péče o vaše zuby

Nevýhody pojištění

Celou vloženou částku pojišťovna používá na pokrytí rizik, nic nespoříte
Riziko ztráty příjmu kryje i státní nemocenské pojištění
Pojišťovny zpravidla plní až po uplynutí čekací doby
Nepojistíte se pro případ smrti
O náhradu škody musíte pojišťovnu požádat

Štítky:

zdravotní pojištění

životní pojištění

pojistné

pojišťovny

investiční životní pojištění

kapitálové životní pojištění

soukromé zdravotní pojištění

Související články:

Rentiéři mohou mít stotisícový příjem, a přitom platit minimální zdravotní pojištění

20.11.2024 | Petr Gola

Daňoví poplatníci pouze s pasivními příjmy platí zdravotní pojištění jenom v minimální výši, i když si měsíčně přijdou třeba na sto tisíc korun. Pojištění tedy odvedou v nižší částce než např. zaměstnanec s hrubou mzdou 20 000 Kč. Jak je to možné? Podívejme se na praktický výpočet.

Podnikatelé ze zaplavených oblastí mohou žádat stát o prominutí penále. A nejen oni

18.11.2024 | Lucie Mečířová

Podnikatelé, kteří byli zasaženi zářijovými záplavami, mohou požádat o prominutí penále u dluhů na důchodovém pojištění. A pokud by jim to nevyšlo, mohou to zkusit ještě se splátkovým kalendářem.

Ani pracovní úraz, ani nemoc z povolání. Kdy přesto odpovídá zaměstnavatel za újmu zdraví zaměstnance?

14.11.2024 | Terezie Nývltová Vojáčková

Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za jemu vzniklou škodu v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Zaměstnavatel ovšem odpovídá zaměstnanci také za škodu způsobenou porušením technických, hygienických a jiných předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Musí mu pak nahradit ušlý výdělek, pokud zaměstnanec onemocní, ačkoliv nejde o nemoc z povolání nebo pracovní úraz.

Jak se počítá den daňové svobody a kde v EU pracují občané na stát nejdéle

12.11.2024 | Petr Gola

Z daňového hlediska lze kalendářní rok rozdělit na dvě části, přičemž v první části pracují občané na stát a zbytek roku „sami na sebe“. Ve kterých členských zemích Evropské unie pracují občané pro stát nejkratší dobu? Jak jsme na tom v Česku?

Zaměstnanci musejí platit zdravotní pojištění, výpočet ale není u všech stejný

11.11.2024 | Petr Gola

Zdravotní pojištění je povinnou daní, pouze za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát. Jak vysoké zdravotní pojištění odvádí ze své hrubé mzdy zaměstnanci? Jak je to při práci pro více zaměstnavatelů současně? Jak se liší výpočet zdravotního pojištění u nízkých a vysokých mezd?

Milostivé léto brzy skončí a s ním i možnost zbavit se exekuce kvůli zdravotnímu pojištění

11.11.2024 | Lucie Mečířová

Jste dlužníkem u Všeobecné zdravotní pojišťovny, protože jste řádně neplatili zdravotní pojištění? Právě běží poslední Milostivé léto. Využijte ho a požádejte o odpuštění penále a exekučních nákladů.

Jak se bránit výpovědi, která padla těsně před uznáním nemoci z povolání?

08.11.2024 | Terezie Nývltová Vojáčková

Formálně se vznik nemoci z povolání v praxi konstatuje ke dni, kdy bylo provedeno lékařské vyšetření, které ji prokázalo. Ale nemoc z povolání přece nevzniká ze dne na den. Co když zaměstnance propustili z práce krátce před konstatováním nemoci z povolání, a tak mu zaměstnavatel nechce přiznat nárok na dvanáctiměsíční odstupné? Jak ho získat?

Pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance v ČR patří k nejvyšším v EU

07.11.2024 | Petr Gola

Zaměstnavatelé vyplácejí zaměstnancům hrubou mzdu a ještě za ně platí povinné pojistné. V Česku činí souhrnná sazba povinného pojistného placeného zaměstnavatelem 33,8 % z hrubé mzdy zaměstnance. Skutečné mzdové náklady zaměstnavatelů jsou tedy značně vyšší než sjednaná hrubá mzda. Jak vysoké jsou mzdové náklady v zemích Evropské unie?

Neschopenku lze vystavit i pár dnů zpětně. Může to lékař udělat bez vaší přítomnosti?

07.11.2024 | Veronika Němcová

Ošetřující lékař má právo vystavit pacientovi neschopenku až 3 dny zpětně. Při splnění určitých podmínek je možné získat neschopenku zpětně i za období delší než 3 kalendářní dny. Musíte být osobně v ordinaci?

Na co má nárok zaměstnanec, který onemocněl nemocí z povolání

06.11.2024 | Terezie Nývltová Vojáčková

Nemoci z povolání jsou důsledkem vystavení zaměstnanců rizikovým faktorům při práci. Za nemoc z povolání však nemůže být uznána jakákoli choroba. Které tedy jsou nemocemi z povolání? Na jaké odškodnění za nemoc z povolání má zaměstnanec nárok a musí při uplatnění nároku skončit jeho pracovní poměr?

Podnikání na vedlejší činnosti je výhodnější než na hlavní. Přesto se pro rok 2025 zvyšují platby

05.11.2024 | Lucie Mečířová

Budete v roce 2025 podnikat prostřednictvím činnosti vedlejší? Pojďme se podívat na základní čísla, která se vás týkají a pro příští rok se změní.

Od října může být lidem s více dluhy sraženo ze mzdy při exekuci víc peněz než dosud

01.11.2024 | Terezie Nývltová Vojáčková

Jak se od října 2024 vypočítávají srážky ze mzdy, jestliže má dlužník více než tři nepřednostní exekuce? Takovému dlužníkovi se nově odvádějí srážky ze dvou třetin čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelných částek, i když vymáhané dluhy nejsou přednostní. Dosud se sráželo jen z jedné třetiny.

Přihlášení