Při srovnání výdajů na vědu a na zaměstnanost je přitom propast mezi evropským společenstvím a světovou mocností číslo jedna ještě hlubší. Tady Evropané ztrácejí zhruba 30 let. Statistika působí zajímavěji při srovnání s takzvaným Lisabonským programem, který EU přijala v roce 2000 a který jí měl pomoci dohnat USA do roku 2010. Nedlouho po ohlášení tohoto cíle se však ukázalo, že se ho nepodaří splnit.
Od roku 2003 se situace navíc podle Eurochambers zhoršuje a Spojené státy EU nadále unikají. Částečnou vinu nesou i nově přistoupivší členové EU, kteří byli do statistik zahrnuti. Patří mezi ně i Česká republika. Nové členské státy sice mají rychlejší růst HDP než jejich západoevropské protějšky, ale zaostávají ve výdajích na zaměstnanost a vědu.
Brusel sice před nedávnem oznámil, že propast mezi EU a USA se začala zmenšovat a tento poznatek hodlá potvrdit i na nadcházejícím evropském summitu, ale pohled na ekonomické statistiky ukazuje trochu jinou realitu. V loňském roce HDP USA vzrostlo asi o 3,3 procenta a v EU o 2,9 procenta. V případě unie to byl sice nejrychlejší hospodářský růst od roku 2000, ale Spojeným státům se nevyrovnal.
EU by v příštích letech mohlo pomoci všeobecně očekávané zpomalení americké ekonomiky, ale i tak bude snaha dohnat, nebo se alespoň přiblížit USA, zřejmě nad síly evropské ekonomiky. Pokud podle Eurochambers poroste ekonomika Spojených států v příštích letech dvouprocentním tempem a ekonomika EU tempem tříprocentním, EU se na svého "soka" dotáhne někdy kolem roku 2045.