Pokud totiž cereálie a lupínky namočíte do mléka či zamícháte do jogurtu, dojde ke snížení glykemického indexu. Právě glykemický index je ukazatel, který charakterizuje, jak ovlivňuje potravina hladinu krevní glukózy, a tedy i jak rychle dostaneme opět hlad. Nízký glykemický index je mnohem lepší, než ten vysoký.
Aby bylo vše jasnější, čtete ještě dál. Vše je věcí chemie našeho těla. Glykémie udává hladinu cukru v krvi a ta se během dne různě mění. Některé potraviny ji zvyšují více, jiné méně (záleží na podobě sacharidů, které daná potravina obsahuje).
Čím vyšší je pak hodnota glykémie, tím více inzulínu vyplavuje slinivka břišní (slinivka je žláza produkující nejen tento hormon, který zajišťuje právě vyrovnání hladiny cukru v krvi, a najdeme ji v dutině břišní).
Pokud slinivka vyplaví do krve hodně inzulínu, tak se i tuky v organismu více ukládají. A s tím ruku v ruce přichází i pocit hladu, který je stále intenzivnější.
Právě díky tomu dochází k tloustnutí a vzniku obezity. Zároveň se zvyšuje i riziko vzniku kardiovaskulárních nemocí.
Glykemický index je číslo, které vychází z hodnoty glykemického indexu glukózy, která má hodnotu 100. Index udává schopnost sacharidové potraviny zvýšit hladinu krevního cukru. Čím více se hodnota blíží stovce, tím je pro obézní a diabetiky zákeřnější. Některé potraviny mohou hodnotu 100 i převyšovat.
Potraviny, které jsou z hlediska glykemického indexu vhodné ke konzumaci – např. jablko, hruška, pomeranč, grep, paprika, cibule, luštěniny, vlašské ořechy, hořká čokoláda s co největším obsahem kakaa, hnědá rýže, ovocné šťávy či otrubový chléb.
Naopak nevhodné je pivo, smažené hranolky, med, brambory pečené v troubě, vařená mrkev, coca cola nebo čokoládové pochoutky.
AUTOR: Pavlína Tichá
ZDROJ: Moda.cz – internetový magazín o módě, kosmetice, zdraví a stylu