ANALÝZA-Pochyby ČNB o euru mohou prodloužit volný režim Kč

...

Rostoucí skepse v České národní bance (ČNB) ohledně možnosti brzkého zavedení eura spolu se slabou, na jednotné měně nebazírující vládou ponechají korunu v režimu volného kursu zřejmě déle, než se očekávalo.

Tato změna nálady v centrální bance zvyšuje pravděpodobnost, že Česko nezavede euro ani do roku 2012, který nyní považuje Ministerstvo financí za realistický cíl po opuštění původního termínu na konci dekády.

Členové bankovní rady nikdy nebyli příliš nadšení ohledně eura a zdůrazňovali, že Česko musí před vstupem do eurozóny uzdravit veřejné finance a zpružnit trh práce.

Ale v posledních dvou letech - po příchodu nových členů vybraných prezidentem Václavem Klausem - se ČNB obrátila viditelně proti příliš rychlému zavedení evropské měny, ačkoli je Česko na euro lépe připravené než Polsko nebo Maďarsko.

Nový konvergenční program příprav na zavedení eura bude vláda projednávat v pondělí 12.března, aby jej mohla v polovině měsíce poslat do Evropské unie.

V Poslanecké sněmovně však vládní trojkoalice nemá pohodlnou většinu, se kterou by dokázala snížit schodek veřejných financí na 3 procenta HDP, jež jsou vstupenkou do eurozóny, z letos očekávaných 4 procent.

"Není tu žádná politická ani ekonomická potřeba zavádět euro," řekl István Zsoldos, ekonom londýnské Goldman Sachs.

"Vláda stěží ustála hlasování o důvěře a nemusí už zvládnout kroky ke snížení deficitu a další záležitosti nutné ke vstupu v roce 2012," dodal ve zprávě pro klienty.

Další zpoždění v harmonogramu by odložilo vstup do ERM-2 a zároveň omezilo nutnost uvažovat o brzkém snížení tříprocentního inflačního cíle ČNB.

ŽÁDNÝ KONEČNÝ HARMONOGRAM

Prezident Václav Klaus, hlasitý oponent zavedení jednotné evropské měny, za poslední dva roky vyměnil pět ze sedmi členů bankovní rady. Všichni nově příchozí již ukázali své euroskeptické názory.

Varovali před vstupem do eurozóny, dokud česká ekonomika významně nepokročí se synchronizací s ekonomickým cyklem eurozóny, udržitelným růstem cen a vstupními úrovněmi, při kterých se dosáhne reálné, nikoli nominální konvergence.

"Má-li... být debata opravdu seriózní, pak by ani ČNB ani veřejnost neměly být dopředu stavěny před hotové termíny zavedení eura, které nejsou podloženy ani analýzami a ani 'jízdním řádem' nezbytných reforem," uvedl minulý týden člen bankovní rady Vladimír Tomšík v článku pro Hospodářské noviny.

Analytici uvedli, že zdravé ekonomické fundamenty stavějí Česko před Polsko nebo Maďarsko, pro centrální banku je tu však málo přesvědčivých argumentů, proč by se měla vzdát své měnové politiky a předat žezlo Evropské centrální bance.

Česká republika, která vytváří 0,9 procenta HDP Evropské unie, je nejvyspělejší mezi třemi největšími ekonomikami střední Evropy díky své průmyslové tradici a nejméně bolestnému transformačnímu procesu po pádu socialismu.

Po přepočtu HDP na jednoho obyvatele přesahuje Česko 70 procent průměru eurozóny.

Ale ceny by měly dále růst. Podle výpočtů centrální banky by měly být v roce 2012 na 67 procentech úrovně eurozóny, mírně pod Portugalskem a Slovinskem.

Polsko a Maďarsko měly obtížnější cestu. Jejich HDP na hlavu dosahuje 50 procent, respektive 60 procent průměru eurozóny, což naznačuje větší tlak na reálnou apreciaci - rychlejší inflaci, posílení měny nebo obojí.

VOLNĚJŠÍ VODÍTKO PRO KORUNU

Česko má nejnižší úrokové sazby v Evropské unii, dvouprocentní inflaci a pětiprocentní ekonomický růst. To všechno snižuje přitažlivost výměny korun za eura.

Studie Mezinárodního měnového fondu a dalších institucí zdůrazňují úskalí udržitelného zavěšení kursu v ERM-2 bez řádných fiskálních a strukturálních politik.

"(Nové státy EU) potřebují přísnější fiskální politiky než ve volně plovoucím režimu, rychlejší růst HDP a exportů a udržitelný příliv přímých zahraničních investic nebo raději vše," uvedla v nedávné studii ČNB.

S tím, jak je koruna v plovoucím režimu směnného kursu, má prostor si udržet svůj apreciační kurs.

"Poslední zkušenost České republiky ukázala, že konvergence probíhá přes apreciaci nominálního směnného kursu než prostřednictvím rychlejší inflace, než je v eurozóně," řekl Viktor Kotlán, hlavní ekonom České spořitelny.

Ten nejdříve očekává nominální rovnovážné posilování koruny o 2,5 procenta ročně, poté o 2,0 procenta, a odhaduje konverzní poměr, ve kterém bude Česko vstupovat do eurozóny v roce 2013, na 24,7 koruny za euro.

Patria Finance prognózuje kurs 24 za euro na konci roku 2011, o 15 procent silnější, než jsou současné úrovně kolem 28,20 za euro.

((Přeložila: Petra Vodstrčilová; Editoval: Dušan Bučánek; prague.newsroom@reuters.com, Reuters Messaging: petra.vodstrcilova.reuters.com@reuters.net, +420-2-2419-0477))

[PRAHA/Reuters/Finance.cz]