"Tyto jiné formy zaměstnávání se ale zatím v Česku příliš nevyužívají, představují asi osm procent pracovních úvazků," řekl Právu náměstek ministra práce a sociálních věcí Petr Šimerka. Už dnes je ale v Česku možné podle zákoníku práce pracovat 16 hodin denně a kombinovat typy pracovních úvazků.
Změny v pracovním právu prosazují především podnikatelé a politici. Ve větší volnosti při najímání a propouštění a ve využívání kratších pracovních úvazků vidí cestu, jak zvýšit počet pracovních míst a snížit nezaměstnanost.
Naopak podezřívavě se na snahy o liberalizaci pracovního práva dívají odbory jak v Česku, tak v řadě dalších evropských zemí. Podle nich takzvaná flexibilita pracovní síly znamená omezení podmínek pro zaměstnávání a může ohrozit práva a jistoty zaměstnanců.
Podle Šimerky se však Česko staví rezervovaně ke snahám Evropské unie o vznik společného pracovního práva. Odmítavý je i český postoj k dalšímu rozšiřování evropských směrnic regulujících zaměstnávání.