Nová norma, která má nahradit více než deset let starý a jedenáctkrát novelizovaný zákon, se snaží do českého práva začlenit pravidla, která v boji s praním špinavých peněz a financováním terorismu prosazuje Evropská unie. "V souladu s předpisy EU se snižuje prahová hodnota pro povinnost identifikovat klienta už při částce jeden tisíc eur," uvedl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
V budoucnu by tak nemělo být možné anonymně uložit či poslat částky vyšší než třicet tisíc korun. Podle stávajících norem banky musí žádat doklady jen u sum přesahujících sto tisíc korun.
"Jde ale pouze o identifikaci, nejde o to, aby ten, kdo uloží tisíc eur, byl někde hlášen," řekl Karel Korynta, ředitel ministerské analytické jednotky zabývající se praním špinavých peněz. Údaje o jménu klienta by banky schraňovaly pro případ, že by později transakci začala vyšetřovat policie a bylo by nutné zpětně dohledat, kdo peníze poslal.
Na druhou stranu by podle deníku finanční domy mohly vypustit kontrolu finančních toků takzvaných bezrizikových klientů, například státních úřadů či společností kotovaných na burzách. Podle zákona by banky měly rovněž hlouběji zkoumat především pochybné převody.
"U některých rizikových klientů bude taková povinnost u všech obchodů nad hranici 15 tisíc eur," uvádí Jakob. Bankéři by se mohli a měli ptát na původ peněz a detaily obchodu. Nejvyšší pozornost by ale museli věnovat podezřelým transakcím "politicky exponovaných osob". "Nikoliv českých, ale zahraničních," zdůraznil Korynta.
V kuloárech se navíc už nyní tipuje, jak normu upraví zákonodárci. Zákon zatím prošel připomínkovým řízením, některá ministerstva už přitom napadla třicetitisícovou hranici pro identifikaci klienta. Připadá jim zbytečně nízká. "Zákon přejímá i osvědčené prvky z dosavadního zákona proti praní peněz. Má zároveň přinést větší srozumitelnost, protože předchozí předpis po několika rozsáhlejších novelizacích ztrácel přehlednost," hájí normu Jakob a dodává, že EU požaduje, aby byl zákon přijat do prosince 2007.