Když nejste schopni uhradit náklady za bydlení...

Téma týdne: Pomoc od státu v novém

Prostřednictvím nově schváleného zákona o pomoci v hmotné nouzi (č. 111/2006 Sb.) došlo k mnoha zásadním změnám v oblasti dávek sociální péče. Zákon o pomoci v hmotné nouzi zrušil jak zákon o sociální potřebnosti (č. 482/1991 Sb.), podle kterého byly poskytovány některé dávky sociální péče, tak i dávky sociální péče poskytované podle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (č. 182/1991 Sb.), kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení.

 
Co je to hmotná nouze?

Podle zákona o pomoci v hmotné nouzi jsou hmotnou nouzí nazývány situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi. V podstatě jsou to situace, kde osoba nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb a zároveň si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit.

 
Jaké dávky pomoci je možné získat?

Mezi základní druhy pomoci v hmotné nouzi patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. O těchto dávkách v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je pověřené obecní úřady. Mimořádnou pomoc určenou osobám ohroženým sociálním vyloučením poskytují obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Tyto úřady, které se zabývají hmotnou nouzí, jsou nazývané pojmem orgány pomoci v hmotné nouzi.

 
Pro koho jsou dávky v hmotné nouzi určeny?

Nárok na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení má po splnění stanovených podmínek osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu či které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana. Dále má na tyto dávky nárok cizinec bez trvalého pobytu na území ČR (kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva - Evropská sociální charta), občan členského státu Evropské unie (pokud je hlášen na území České republiky k pobytu po dobu delší než 3 měsíce), občan členského státu EU (a jeho rodinný příslušník), kterému nárok na sociální výhody vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropských společenství (např. Nařízení Rady EHS), rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie (pokud je hlášen na území České republiky k pobytu po dobu delší než 3 měsíce), cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu EU a bylo mu uděleno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky či rodinný příslušník cizince uvedeného výše, kterému bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky.

 
Doplatek na bydlení

Jednou z dávek pomoci v hmotné nouzi je doplatek na bydlení. Jedná se o dávku, která společně s vlastními příjmy občana a příspěvkem na bydlení ze systému na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Výše doplatku na bydlení je určena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávku energií) zůstala osobě či společně posuzovaným osobám částka živobytí.

Na doplatek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu při užívání bytu, jehož příjem (či příjem společně posuzovaných osob) je po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší než částka jeho živobytí (či částka živobytí společně posuzovaných osob). Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí a nárok na příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory. Na základě výjimky však může doplatek na bydlení získat i osoba, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán, protože její příjem přesáhl částku živobytí osoby, ale nepřesáhl 1,3násobek této částky. Nárok na doplatek na bydlení však nevznikne, pokud osoba bez vážného důvodu odmítne možnost levnějšího přiměřeného bydlení nabídnutou nebo zprostředkovanou obcí, v níž má trvalý pobyt. Toto neplatí pro osoby starší 65 let a poživatele starobního důchodu.

Na základě zákona o pomoci v hmotné nouzi může orgán ve specifických situacích spojených s bydlením také rozhodnout, že za nájemce považuje pro účely doplatku na bydlení i osobu dlouhodobě užívající jinou než nájemní formu bydlení. Nárok na doplatek na bydlení má i nezletilé nezaopatřené dítě, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež (či které žije v náhradní rodinné péči), na které přešlo vlastnictví nebo nájem bytu a dítě nemá dostatečný příjem nebo majetek k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení.

Výši dávky doplatku na bydlení je možné vypočítat tak, že se od částky odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na kalendářní měsíc (snížené o příspěvek na bydlení náležející za předchozí kalendářní měsíc) odečte částka, o kterou příjem osoby/společně posuzovaných osob (včetně vyplaceného příspěvku na živobytí) převyšuje částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob.
 

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR