"Vyhlídky na přijetí eura vypadají dobře," poznamenal Banerjee. Slovenská vláda by ale měla usilovat o nižší fiskální deficit, aby udržela růst ekonomiky. Ta je ale teď v solidním stavu, poznamenal šéf mise. Země prý už teď podmínky vstupu do eurozóny víceméně splňuje.
"V zásadě jsme shledali, že ekonomika si vede velmi dobře a stojí na pevných základech. Zdá se, že vyhlídky na další růst jsou teď kvalitativně lepší," řekl na závěr mise Banerjee. Zlepšily se i vyhlídky inflace a je velmi pravděpodobné, že Slováci včas splní maastrichtská kritéria.
Levicová vláda Roberta Fica se snaží držet veřejné výdaje beze změn, ale zvyšovat výdaje na sociální zabezpečení. Ficova strana se k tomu zavázala, když se u voličů dožadovala jejich hlasů.
Pokud chce země vstoupit do eurozóny, musí mít fiskální deficit pod třemi procenty hrubého domácího produktu. Fico ale předpokládá, že s rostoucími výdaji na sociální politiku si bude schopen poradit díky rychle rostoucí ekonomice.
Na letošní rok vláda ještě počítá s deficitem 2,9 procenta HDP při růstu HDP o 7,1 procenta. Analytici jsou mnohem optimističtější a tvrdí, že letošní růst ekonomiky může být ještě vyšší než loni, kdy dosáhl 8,3 procenta.
Před zavedením eura by měla země splnit i podmínku výše inflace, což předpokládá i slovenská centrální banka (NBS). "Současná měnová politika je vhodná ke splnění inflačního cíle," myslí si Banerjee. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen se v únoru snížilo na 2,7 procenta z lednových tří procent. Ve snaze zpomalit růst inflace NBS loni několikrát sáhla ke zvýšení základních úrokových sazeb.
Centrální banka musí při nastavení měnové politiky brát v úvahu také poměrně rychle posilování slovenské koruny. Ta se minulý týden vůči euru dostala na nový rekord 33,80 SKK/EUR a od středu parity už je více než 12 procent. NBS tak byla nucena vstoupit na trh a intervencí zatlačit kurz na 34 Sk za euro.
Banerjee také řekl, že vláda musí učinit ekonomiku flexibilnější. Vstupem do eurozóny už totiž Slováci nebudou moci využívat měnové politiky k ovlivňování hospodářského vývoje. Jakmile bude země v eurozóně, bude mít na chod její ekonomiky značný vliv Evropská centrální banka. Ta stanovuje jednotnou politiku pro celou eurozónu.
Slovensko je z nových členů Evropské unie jedinou zemí, která jasně deklarovala, kdy chce být v eurozóně. Z nových členů eurem oficiálně platí jen Slovinsko, většina dalších zemí plánované přijetí eura odsunula. To je i případ České republiky, která dříve hovořila o roku 2010, ale dnes mluví až o roku 2012.