"Nyní už jsme v úvahách dál. Podle propočtů by se omezení mělo v první etapě rovnat asi 80.000 korun, což je čtyřnásobek průměrné mzdy," řekl ministr. Výše stropu se propočítává kvůli návrhu státního rozpočtu na příští rok, který se nyní připravuje. Měl by zohlednit i chystané reformy sociálního systému, dodal Nečas.
V Česku žádné omezení pro odvody pojistného neexistuje. Lidé s nejvyššími příjmy tak platí procento z celého svého výdělku. Odvedou do sociálního systému tedy mnohem víc, než z něho dostanou. Stanovení stropu obsahují podklady k jednáním o důchodové reformě, které Nečas loni na podzim předal parlamentním stranám. Materiál se zmiňuje nejprve o pětinásobku průměrném mzdy, který by postupně v dalších letech klesl na trojnásobek. Snížení vedlejších nákladů práce, mezi něž odvody patří, by podle Nečase zvýšilo konkurenceschopnost firem a zlepšilo podmínky pro zaměstnávání vysoce kvalifikovaných pracovníků.
Stejně svůj návrh novely, která by mohla strop zavést, zdůvodnili i sociálně demokratičtí poslanci. Podle nich nepoměr mezi odvody lidí s nejvyšším příjmem a jejich případnými dávkami ze sociálního systému "překračuje hranici solidarity". ČSSD poprvé strop odvodů zapracovala loni v listopadu do svého programového dokumentu Agenda 2010, v němž popsala své vládní záměry.
Nečas označil novelu na zavedení stropu, kterou sněmovně předkládají bývalí sociálně demokratičtí ministři Bohuslav Sobotka, Zdeněk Škromach a Milan Urban s poslankyní Hanou Šedivou, za výrazný posun ze strany ČSSD. Podle něj působí ale "trochu úsměvně" to, že strop nyní navrhují někdejší členové vlády, když ho mohli v minulém volebním období jako ministři připravit a prosadit. ODS by ho podpořila, dodal. "Na druhou stranu uznat chybu je pozitivní," řekl.