Výzva chce do roku 2050 omezit produkci skleníkových plynů o 60 až 90 procent proti situaci z roku 1990. Postavily se za ni mimo jiné wallstreetská investiční banka Merrill Lynch a největší americký veřejně obchodovatelný penzijní fond Calpers. Investoři tvrdí, že takové opatření by zajistilo rozvoj technologií, díky nimž by klesly emise z výfuků a továrních komínů, ze spalování uhlí, ale i ze zemědělských farem.
"Myslíme si, že to je podnikání, v němž si povedeme dobře a zdravě," řekl novinářům k výzvě Mark Goldfus za Merrill Lynch. "Abychom dotáhli podniky k vedoucí pozici v budoucnu s nízkým CO2, potřebujeme regulace, které trhům dovolí uvolnit kapitál a podpořit inovace," dodal ve zprávě generální ředitel Calpers Fred Buenrostro.
K investorům se přidal například i chemický koncern DuPont, energetika PG&E, pojišťovna Allianz a americká divize britského koncernu BP. Skupina uvádí, že díky výraznému snížení emisí skleníkových plynů nenastanou nejhorší možné varianty klimatických změn. Skupina proto souhlasí s návrhem zprávy OSN, která se chystá na 6. dubna. Tato zpráva uvádí, že se razantním snížením emisí může do budoucna předejít nedostatku vody pro miliardy lidí a poklesu sklizní, který by připravil o potraviny miliony dalších.
Prezident George W. Bush nesouhlasí s direktivním omezováním produkce plynů, které oteplování způsobují. Spojené státy za jeho vedení proto nepodepsaly v roce 2001 Kjótský protokol, v němž se státy zavazují k omezování emisí.
Přední kandidáti do prezidentských voleb v roce 2008, a to z obou hlavních politických stran, pro tyto povinné limity emisí jsou. Potřeba emise omezovat se již dostala na seznam priorit Kongresu, poté co demokraté loni v listopadu získali v Kongresu většinu.
Evropská unie zavedla na základě Kjótského protokolu obchodování s emisními povolenkami v roce 2005, napsala agentura Reuters. Součástí tohoto schématu je i Česká republika.
V Kjótském protokolu z roku 1997 se vyspělé státy světa zavázaly snížit do roku 2012 emise skleníkových plynů o 5,2 procenta pod úroveň naměřenou v roce 1990. Bush jeho odmítnutí v roce 2001 odůvodnil nepříznivým dopady na americkou ekonomiku a namítl, že po takových znečišťovatelích ovzduší jako Indie nebo Čína se snižování emisí nepožaduje.