"Je to tím, že ten zákon je špatný," vysvětluje otálení některých potravinářů ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna. Podle něj norma požaduje integrované povolení od více firem než je nutné, protože kritériem je projektová kapacita podniku. Potravináři prý navrhovali, aby toto kritérium platilo jen pro nově budované fabriky a u stávajících provozů se vycházelo ze skutečné kapacity, na níž vyrábí.
Prezident Agrární komory Jan Veleba situaci dramaticky nevidí. "Už loni na podzim jsme dotčené zemědělské podniky upozorňovali. Pokud to někdo nestihne, myslím, že to budou jen ojedinělé případy," řekl ČTK.
Ministr zemědělství Petr Gandalovič ale upozorňuje, že podniky mají k vyřízení povolení nejvyšší čas. U zemědělských a potravinářských podniků totiž proces trvá půl roku až rok. Žádost o integrované povolení vyřizuje místně příslušný krajský úřad. V současné době zaznamenávají podle MZe krajské úřady, že mnoho podniků předkládá neúplné žádosti. Ty jsou pak vráceny k doplnění, čímž se celé řízení prodlužuje.
Ze zhruba 120 podniků vyrábějících potraviny, krmiva či nápoje, jichž se povinnost týká, má povolení 50, dalších 33 si o něj požádalo. Neuspokojivá situace je podle ministerstva také ve velkochovech drůbeže a prasat, kde by integrované povolení mělo mít kolem 450 zařízení. Doposud jej obdržela necelá polovina. Asi 80 velkochovů má žádosti ve schvalovacím řízení.
Z osmi kafilerních zařízení si povolení vyřídily čtyři a ostatní podaly žádost. Zatím ještě nepodal žádost o integrované povolení na krajský úřad žádný z provozovatelů dalších přibližně 90 asanačních provozů, jako jsou velké bioplynové stanice a kompostárny.
V integrovaném povolení se hodnotí celkový vliv podniku na přírodu. Pro znečišťování všech složek životního prostředí platí jedno povolení. Jan Maršák z ministerstva životního prostředí nedávno ČTK řekl, že podniky budou muset do konce letošního října mít vystavené integrované povolení pro přibližně 1700 až 1800 výrobních provozů.