Směrnice vyjmenovává pět bodů, za nichž je možné případné akvizici zabránit. Dosud to bylo možné i v případě, že případné převzetí bylo obecně označeno za rizikové, čehož někteří k velké zlosti Evropské komise zneužívali. Například Polsko a Itálie se z podobných obstrukcí budou možná zodpovídat i u Evropského soudního dvora. Jejich národní regulátoři totiž zablokovaly převzetí dvou bank.
Právě Polsko se proti dnes schválené směrnici jako jediné postavilo. K jejímu přijetí však stačila kvalifikovaná většina, jíž státy EU bez problémů dosáhly. Novým pravidlům se tak bude muset přizpůsobit i polská vláda a především centrální banka.
Ta by mohla například přeshraniční akvizici některé z polských bank zabránit jen v případě, že by kupující měl špatnou reputaci, nebo by měl špatnou reputaci některý z jeho šéfů, existovaly by pochyby o jeho finanční stabilitě, byla by podezření na porušení práva EU nebo podezření na praní špinavých peněz a financování teroristů.
Změnila se i doba, během níž se mají regulační orgány k případné akvizici či fúzi vyjádřit. V současnosti není lhůta přesně nastavená, nově to však bude 60 dní. Evropská komise ale původně navrhovala 30 dní.