Říman kvůli povolenkám navrhne žalobu na EK nebo postup s Polskem

Mluvčí MPO Tomáš Bartovský řekl, že jedním ze dvou navrhovaných postupů bude podání žaloby proti rozhodnutí EK. "Dalším návrhem, který ministr ve středu předloží vládě, bude návrh na zvážení společného postupu proti rozhodnutí EK s Polskem, jehož národní alokační plán byl také významně zkrácen," uvedl Bartovský.

Kvůli výraznému snížení emisního přídělu již EK zažalovalo Slovensko a odvolání k evropskému soudu nevyloučilo také Polsko, které v pondělí z Bruselu odešlo rovněž s nepořízenou. Slovenský ministr životního prostředí Jaroslav Izák ale na začátku března nevyloučil stažení žaloby na EK, pokud by se mu podařilo dohodnout na zvýšení emisních kvót na oxid uhličitý minimálně na úroveň 35 milionů tun ročně.

Česko požádalo Brusel o povolenky na zhruba 102 milionů tun emisí kysličníku uhličitého ročně, ale komise je ochotna souhlasit nejvýše s 86,8 milionu tun ročně. To je o 14,8 procenta méně, než ČR navrhovala. Snížení množství emisních povolenek podle Římana podváže českou ekonomiku.

"Průmyslová výroba roste o osm až devět procent ročně a jen spuštění nové automobilky Hyundai zvýší spotřebu elektřiny v ČR o jednu až dvě terrawatt hodiny za rok, tedy o 2,5 až tři procenta," upozornil Říman.

S tím souhlasí i podnikatelé. "Dopad na ekonomiku bude nepříznivý, protože přidělené povolenky nebudou stačit rozvoji podniků a ty si při větší produkci CO2 budou muset další kupovat na trhu," uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Čím bude povolenek rozděleno méně, tím více poroste jejich cena. Když se cena vyšplhá vysoko, budou muset průmyslníci zvedat cenu svého zboží včetně elektřiny a tepla, nebo budou nuceni dříve investovat do velmi drahých moderních technologií, dodal.

Podle Římana je zajímavé, že EK výrazně snížila emisní povolenky především novým členským státům EU, jejichž ekonomiky v posledních letech prudce rostou. "Alokační plán Lotyšska byl snížen o 57 procent, v případě Litvy se jednalo o 46 procent, slovenské povolenky byly zkráceny o 21 procent, polské o 27 procent a české o 16 procent. Navíc všechny tyto státy na rozdíl od většiny starých členských zemí plní své závazky vyplývající z Kjótského protokolu," zdůraznil Říman.

Nižší limit emisních povolenek podle Římana povede k ekonomickému znevýhodnění celých odvětví na globálním trhu. "V řadě odvětví může také dojít k přesunu celých výrob mimo území EU," varoval. Dodal, že snížení emisních povolenek proti původnímu návrhu české vlády postihne zejména menší výrobce a malá zařízení centrální výroby tepla bez kogenerace. "To způsobí problémy především v oblasti komunálních a místních služeb," podotkl.

Na možný růst cen elektřiny upozornil mluvčí energetické skupiny ČEZ Ladislav Kříž. Cena povolenek je vstupem, se kterým trh s elektřinou pracuje. "Viděli jsme, když cena povolenek klesala, klesala i cena elektřiny a naopak," uvedl Kříž.

Brusel stejně jako v případě většiny ostatních členských států Česku vytýká, že žádalo o daleko více povolenek na emise CO2, než dosud české podniky vypouštěly do ovzduší. V letech 2005 až 2007 mají české podniky k dispozici povolenky na 97 milionů tun. V roce 2005 jich využily jen na 82 milionů tun. Česká vláda zdůvodnila žádost o více povolenek na roky 2008 až 2012 tím, že v roce 2005 rostla domácí ekonomika pomaleji, takže spotřeba emisí neodpovídala její reálné síle.