Bursík: Vláda nejednala o návrhu žalovat kvůli povolenkám EK

"Vláda o návrhu na žalobu samozřejmě vůbec nejednala. Proběhla pouze informace o rozhodnutí EK," uvedl Bursík, který dnes členům vlády rozdal patnáctistránkové rozhodnutí EK, které se týká přidělených povolenek. "Z rozhodnutí vyplývá, že EK postupuje při posuzování jednotlivých národních alokačních plánů podle jednotné metodiky, jednotného výpočtového vzorce," podotkl Bursík.

Výsledky dnešního zasedání vlády budou oznámeny na odpolední tiskové konferenci. Mluvčí MPO Tomáš Bartovský v úterý ČTK řekl, že ministr Říman dnes vládě kvůli nižším povolenkám navrhne buď podání žaloby na EK, anebo společný postup s Polskem, jehož cílem by měla být změna verdiktu ohledně přidělených emisních povolenek.

Kvůli výraznému snížení emisního přídělu již EK zažalovalo Slovensko a odvolání k evropskému soudu nevyloučilo také Polsko, které v pondělí z Bruselu odešlo rovněž s nepořízenou. Slovenský ministr životního prostředí Jaroslav Izák ale na začátku března nevyloučil stažení žaloby na EK, pokud by se mu podařilo dohodnout na zvýšení emisních kvót na oxid uhličitý minimálně na úroveň 35 milionů tun ročně.

Česko požádalo Brusel o povolenky na zhruba 102 milionů tun emisí kysličníku uhličitého ročně, ale komise je ochotna souhlasit nejvýše s 86,8 milionu tun ročně. To je o 14,8 procenta méně, než ČR navrhovala. Snížení množství emisních povolenek podle Římana podváže českou ekonomiku. "Průmyslová výroba roste o osm až devět procent ročně a jen spuštění nové automobilky Hyundai zvýší spotřebu elektřiny v ČR o jednu až dvě terrawatt hodiny za rok, tedy o 2,5 až tři procenta," upozornil v pondělí Říman.

S Římanovými argumenty Bursík nesouhlasí. "Důvodem zdánlivě přísnějších škrtů návrhu národního alokačního plánu je skutečnost, že nové členské státy přepálily žádosti nejvíce. I přes snížení alokačního plánu zůstává ČR nepříjemné prvenství v podobě nejvyšší uhlíkové intenzity, tedy objemu povoleného vypouštění emisí CO2 na jednotku HDP," prohlásil dnes Bursík.

Podle Římana je zajímavé, že EK výrazně snížila emisní povolenky především novým členským státům EU, jejichž ekonomiky v posledních letech prudce rostou. "Alokační plán Lotyšska byl snížen o 57 procent, v případě Litvy se jednalo o 46 procent, slovenské povolenky byly zkráceny o 21 procent, polské o 27 procent a české o 16 procent. Navíc všechny tyto státy na rozdíl od většiny starých členských zemí plní své závazky vyplývající z Kjótského protokolu," zdůraznil Říman.

Nižší limit emisních povolenek podle Římana povede k ekonomickému znevýhodnění celých odvětví na globálním trhu. "V řadě odvětví může také dojít k přesunu celých výrob mimo území EU," varoval. Dodal, že snížení emisních povolenek proti původnímu návrhu české vlády postihne zejména menší výrobce a malá zařízení centrální výroby tepla bez kogenerace. "To způsobí problémy především v oblasti komunálních a místních služeb," podotkl.

Na možný růst cen elektřiny upozornil mluvčí energetické skupiny ČEZ Ladislav Kříž. Cena povolenek je vstupem, se kterým trh s elektřinou pracuje. "Viděli jsme, když cena povolenek klesala, klesala i cena elektřiny a naopak," uvedl Kříž.

Brusel stejně jako v případě většiny ostatních členských států Česku vytýká, že žádalo o daleko více povolenek na emise CO2, než dosud české podniky vypouštěly do ovzduší. V letech 2005 až 2007 mají české podniky k dispozici povolenky na 97 milionů tun. V roce 2005 jich využily jen na 82 milionů tun. Česká vláda zdůvodnila žádost o více povolenek na roky 2008 až 2012 tím, že v roce 2005 rostla domácí ekonomika pomaleji, takže spotřeba emisí neodpovídala její reálné síle.