Česko čeká reforma, výrazně se změní daně

Reakce ekonomů jsou zatím k dopadům reformy opatrné, protože k dispozici jsou zatím pouze neoficiální a zároveň útržkovité informace. Rozhodně však uznávají, že se země ubírá správným směrem. "Přestože není zveřejněna celková koncepce fiskálních reforem, zdá se, že se konečně ubíráme správným směrem. Klíčovým prvkem bude reforma mandatorních výdajů v sociální oblasti. Stejně jako tomu bylo na Slovensku, a stejně jako tomu bude muset čelit také Maďarsko," řekl analytik Patria Finance David Marek.

Většinu reforem odmítá opozice s tím, že je určena hlavně pro lidi s vysokými příjmy. Podle místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky reformy přinesou výpadek příjmů státního rozpočtu až 135 miliard korun.

Cílem reforem je především snaha snížit rostoucí zadlužování státu a deficit veřejných financí pod tři procenta hrubého domácího produktu. Reformy jsou rovněž důležité pro plnění maastrichtských kritérií nezbytných pro přijetí eura. To by mohlo být možné podle vyjádření vládních představitelů v roce 2012, podmínkou jsou ovšem právě reformy.

Podle premiéra Mirka Topolánka vláda předloží sněmovně chystané změny jako novely zákonů a v jednom balíku. "Vše vložíme do jednoho tisku, takže se bude schvalovat jedním hlasováním," uvedl premiér s tím, že podporu od opozice neočekává.

Reforma bude zřejmě rozložena do více etap. Již od příštího roku by ovšem měli mít nižší daně lidé i podniky. Daň z příjmu fyzických osob by měla být jednotná pro všechny příjmové skupiny, a to ve výši 15 procent. Informaci potvrdil Hospodářským novinám premiér. Původně současná koalice počítala s jednotnou daní z příjmu 17 až 19 procent. V současnosti má Česko daňové sazby podle výše příjmu, a to 12, 19, 25 a 32 procent.

Daňovým základem by ovšem neměla být hrubá mzda po odečtení sociálního a zdravotního pojištění, ale takzvaná superhrubá mzda zahrnující oboje pojistné placené zaměstnancem i zaměstnavatelem.

Z tohoto důvodu se zatím liší i výpočty jednotlivých odborníků, zda si lidé polepší nebo pohorší. U daňových změn totiž zatím nejsou jasné výše odečitatelných položek, které příjmy ovlivní. Podle dostupných informací by se měla zvýšit sleva na dani na 2070 korun ze současných 600. Rovněž by se měl zvýšit odpočet na jedno dítě na 870 z 500 korun a slevy na partnera bez příjmu na 2070 z 350 korun.

Na základě těchto údajů by se podle výpočtů finančního serveru Měšec.cz měly změny vyplatit všem skupinám obyvatel a nikdo by na nich díky zvýšení odečitatelných položek neměl prodělat. Například rodina s dvěma dětmi a hrubým příjmem 43.000 korun měsíčně by měla při společném zdanění ušetřit necelých 739 korun.

Podle studie Patria Finance si ovšem zavedením jednotné sazby pohorší téměř tři čtvrtiny lidí. Aby tomu tak nebylo, musela by se například základní sleva na dani zvýšit ještě o 500 korun. "Potom by ovšem v rozpočtu chybělo zhruba 22 miliard, což by kompenzovalo posun snížení sazby DPH z 5 na 9 procent," uvádí studie. Podle vládních představitelů by si ovšem neměl právě díky změně slev na dani pohoršit nikdo.

Zvýšení snížené sazby DPH je ovšem podle ministerstva financí pouze jednou z variant. Pokud by ovšem k takovému kroku došlo, podražily by například potraviny, některé služby, zdravotní a sociální péče. To se nelíbí opozičním sociálním demokratům i komunistům, podle kterých by tak reformy negativně dopadly na nízkopříjmové skupiny obyvatel, například důchodce. Základní sazba DPH by měla zůstat na současných 19 procentech.

Podle dalších neoficiálních informací plánuje vláda rovněž omezit daňové úlevy na hypotéky nebo životní pojištění. Například zaměstnance s platem 40.000 korun hrubého měsíčně s milionovou hypotékou na 20 let by podle výpočtů Mladé fronty Dnes získal zpět na daních polovinu toho, co dnes. Úspory na daních by se údajně měly snížit až na polovinu rovněž u životních pojistek.

Díky reformě možná klesnou i daně firmám a podnikům. Daň z příjmu právnických osob by měla údajně klesnout příští rok na 22 procent a do roku 2010 na 19 procent. Nyní platí podniky daň 24 procent. "Podle našich informací vláda plánuje postupné snižování daně z příjmu právnických osob v následujících třech letech až na 19 procent," řekla ČTK mluvčí Hospodářské komory Viktorie Plívová. Podle ní by ovšem současně s tímto krokem zřejmě firmy přišly o odečitatelné položky, což by pokles jejich daňového zatížení snížilo.

Reformy by se měly týkat nejen příjmů státního rozpočtu, ale i výdajů. V současnosti totiž takzvané mandatorní výdaje, tedy povinné výdaje státu například na sociální dávky, tvoří většinu státního rozpočtu.

V případě, že by vláda nepřistoupila k žádným změnám ve výdajích i příjmech rozpočtu, bude deficit státního rozpočtu činit v roce 2008 podle místopředsedy vlády Petra Nečase údajně již 150 miliard korun, a to pouze za předpokladu, že budou valorizovány jenom důchody. Jinak může stoupnout až na 180 miliard korun. První změny by měly nastat od příštího roku, zásadní systémové změny pak v roce 2009.

Reforma veřejných financí nemá ovšem podle analytika HVB Bank Pavla Sobíška takovou podporu jako byla například v uplynulých letech na Slovensku. "V české společnosti je vnímání potřeby reforem podstatně slabší. Slovenská vláda se mohla opřít o dostatečnou podporu v parlamentu, což umožnilo dělat i nepopulární, byť potřebné kroky," upozornil s tím taková podpora není jistá v českém parlamentu. Podle Sobíška tak hrozí, že se tuzemské reformy mohou smrsknout tak jako za Špidlovy vlády na několik kosmetických úprav, které nejdou k podstatě problému.

Problémy s podporou naznačil v rozhovoru pro Hospodářské noviny již i premiér. V rozhovoru uvedl, že nepočítá s podporou ČSSD. Topolánek tak poprvé podle listu naznačil, že chce prosadit reformy s pomocí bývalých sociálních demokratů Miloše Melčáka a Michala Pohanky.

Jednotlivé body reformy veřejných financí podle dosud zveřejněných neoficiálních informací:

- Jednotná daň z příjmu fyzických osob ve výši 15 procent (daň bude ovšem počítána z tzv. superhrubé mzdy)

- Snížení daní podnikům na 19 procent v roce 2010

- Zvýšení snížené sazby DPH z pěti na devět procent

- Zvýšení základní slevy na dani na 2070 korun ze současných 600; zvýšení odpočtu na jedno dítě na 870 z 500 korun a slevy na partnera bez příjmu na 2070 z 350 korun

- snížení daňových úlev na hypotéky a životní pojištění

- snížení porodného ze současných 17.500 korun

- třírychlostní rodičovská dovolená

- snížení stropu pro nárok na přídavek na děti

- zrušení pastelkovného

- zrušení pohřebného

- o rok odložení výplaty nemocenské zaměstnavatelem za první dva týdny nemoci. První tři dny pak by neměly být placeny vůbec

- v rámci sociální reformy chce ministr těm, kteří zneužívají sociální dávky, dávat místo peněz kupóny, za které si pak nakoupí potraviny