Zahraniční portfoliové a přímé investice putující do České republiky byly ve 4. čtvrtletí o 92,6 miliardy korun vyšší než tuzemské investice v zahraničí. V meziročním srovnání se tak pasivní saldo investiční pozice ČR vůči zahraničí zvýšilo o 198,8 miliardy korun na 1,034 bilionu korun. V nižším rozsahu v tomto čtvrtletí vzrostlo čerpání zahraničních zdrojů podnikovým a vládním sektorem. Poměr schodku investiční pozice k hrubému domácímu produktu vzrostl na 32 procent.
Přírůstek zahraničního dluhu se koncentroval především do jeho dlouhodobé složky se splatností nad jeden rok. Zastoupení krátkodobých závazků se splatností do jednoho roku mírně kleslo na 31 procent celkového dluhu.
Ve čtvrtém čtvrtletí byl přírůstek zahraničního dluhu patrný zejména v růstu zadluženosti vládního a podnikového sektoru. Zahraniční závazky podnikového sektoru rostly v důsledku zahraniční poptávky po dluhopisech tuzemských podniků a vyššího čerpání dodavatelských a finančních úvěrů. Podnikový sektor se na celkové výši zahraničního zadlužení podílel 57 procenty.
V rámci vládního sektoru pokračovalo čerpání úvěru od Evropské investiční banky na výstavbu dopravní infrastruktury a čerpání úvěrů na financování projektů na regionální úrovni. Zastoupení vládního sektoru na zahraničním dluhu činí 20 procent.
V bankovním sektoru přitom převažovalo čerpání finančních a účelových úvěrů nad jejich splácením. Zahraniční závazky obchodních bank a ČNB se na celkovém zahraničním dluhu podílely 23 procenty.
Rozsah zahraničního zadlužení veřejného sektoru, které zahrnuje závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu se splatností nad jeden rok, se v nominálním vyjádření ve čtvrtém čtvrtletí téměř nezměnil. Jeho podíl se při celkovém nárůstu dlouhodobé zadluženosti snížil na 38 procent.