Čunek chce lhůtu pro výpověď z bytu delší než dva roky

Podle Čunka by však měla být prioritou dohoda mezi majitelem bytu a nájemníkem. Když k ní ale nedojde, má mít majitel možnost výpovědi bez udání důvodu. Dvouletá lhůta je však podle Čunka příliš tvrdá.

"Měla by být delší a doprovázena nějakými opatřeními, která by ochránila například staré lidí. Delší lhůta by také měla motivovat majitele bytu, aby raději přistoupil na dohodu. Na druhé straně si ale nájemce musí pod tlakem možné výpovědi uvědomit, že si nemůže dovolit úplně všechno," řekl.

Majitelé domů, které zastupuje advokátka Klára Veselá-Samková, přitom požadují, aby výpověď z nájmu bez udání důvodu byla jednoletá a platila již od roku 2008. To znamená, že majitelé by mohli nájemníky vystěhovat od roku 2009. Podle Čunka však zatím není ani jasné, kdy bude návrh úpravy občanského zákoníku schvalovat parlament, zda letos nebo až příští rok.

Předseda sdružení nájemníků Stanislav Křeček již dříve řekl, že požadavek na výpovědní lhůtu bez důvodu zásadně odmítá a vnímá ho jako extrémní, nemá podle něj právní ani sociální opodstatnění. Měla by podle něj obrovské sociální důsledky, majitelé by bez náhrady vyhodili nájemníky na ulici. Tato úprava je podle jeho názoru největším pokusem o destrukci bytového práva po roce 1989.

Ke stížnosti majitelů domů u Evropského soudu ve Štrasburku Čunek zopakoval, že stát se nemůže s majiteli dohodnout, protože Občanské sdružení majitelů domů (OSMD) je volným sdružením. Musel by proto jednat s téměř pěti tisíci jednotlivců, kteří stížnosti podávají. Čunek zároveň řekl, že chce, aby stát spor vyhrál.

Majitelé domů si stěžují u Evropského soudu pro lidské práva kvůli protiprávní regulaci nájemného. "Každý den se přidává k žalobě deset majitelů domů," řekla na začátku března Veselá-Samková, která v současnosti zastupuje 4000 majitelů. Částka náhrady škod tak podle ní poroste. OSMD požaduje ve Štrasburku nemajetkovou újmu celkem 40 milionů euro (1,12 miliardy korun).

Nyní je v Česku asi 800.000 bytů s regulovaným nájemným, z nichž asi 420.000 vlastní jednotlivci nebo firmy. Zbytek patří obcím.