Vedle podání žaloby zůstává ve hře i společný postup s Polskem. Římanův návrh řešení by pak musela odsouhlasit vláda. Podle Římana EK v případě ČR například nebrala dostatečně v úvahu vysoký podíl průmyslu a plnění závazků vyplývající z Kjótského protokolu. Ministr poukázal na příklad Nizozemska, jež získalo povolenek o dva procentní body více než tuzemská ekonomika, přitom má slabší očekávaný růst hospodářství než ČR a neplní Kjótský protokol.
Česko požádalo Brusel o povolenky na zhruba 102 milionů tun emisí kysličníku uhličitého ročně, ale komise je ochotna souhlasit nejvýše s 86,8 milionu tun ročně. To je o 14,8 procenta méně, než ČR navrhovala. "Pakliže dojdeme k závěru, že tady byl uplatněn různý model na různé země, pak by to byl důvod pokračovat v debatě s EK," řekl Říman.
Případná žaloba na EK je pro Stranu zelených problémem, reagovala její první místopředsedkyně a ministryně školství Dana Kuchtová. Ta poukázala mimo jiné na to, že podle ministra životního prostředí Martina Bursíka (SZ) postupovala EK vůči všem státům stejně a ČR obdržela o pět procent více povolenek, než její ekonomika spotřebuje. V roce 2005 využily české podniky povolenky na 82 milionů tun.
Prezident Svazu průmyslu a obchodu Jaroslav Míl ale upozornil, že méně přidělených emisních povolenek může vést k odlivu investic z ČR. Negativní dopady rozhodování investorů se podle něho projeví až po roce 2012, kdy si to ale již nikdo do souvislosti s letoškem nedá. Systém emisních povolenek označil Míl za neprůhledný a upozornil, že se v něm vůbec nemluví o dopravě, jednom z největších znečišťovatelů.
Rozhodnutí EK v oblasti emisí je podle Římana povzbuzením úvah o vyšším využívání jaderné energie nejen v ČR, ale i po celé Evropě. Kuchtová to ale odmítla s tím, že pokud by tomu tak bylo, tak by EU nepodporovala zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, ale elektřiny z jádra. "Evropa jde jinudy, jinou cestou," uzavřela.