Vybraná částka podle Šimoníka postupně narůstá. V lednu to bylo 421,8 milionu korun, v únoru 416,3 milionu korun a v březnu 479,5 milionu korun. "Jen za poslední týden se vybralo přes 109 milionů korun, což znamenalo nejsilnější týdenní výběr od startu mýtného systému," doplnil Šimoník s tím, že na denních výběrech se údajně nijak neprojevila aktuální mediální kampaň nabádající řidiče k podvodům a neplacení mýtného.
Po třech měsících zároveň Kapschi končí nárok na nadstandardní odměnu za úspěšnost výběru, kterou mu zaručoval první dodatek ke smlouvě.
Dodatek sice označil antimonopolní úřad za nezákonný, jeho platnost však nezrušil. V dodatku se praví, že pokud úspěšnost mýtného systému překročí 95 procent, firma Kapsch po dobu prvních tří měsíců obdrží vše, co se vybere nad tuto hranici. Podle posledních měření nezávislého mýtného auditora, firmy Logica CMG, je úspěšnost systému 98,5 procenta.
To by odpovídalo zhruba 15 milionům měsíčně pro Kapsch. Ministerstvo dopravy však s vyplacením odměny otálí. Problémem je, že během ledna na mýtné žádný auditor nedohlížel, neboť ministerstvo v prosinci zrušilo výběrové řízení. Mýtný systém má také údajně problémy rozeznat kamiony, jejichž hmotnost je na hranici 12 tun, od které je mýtné povinné. To chce ministerstvo řešit povinnými samolepkami na kabině vozu.
Výše zmíněný roční výnos mýtného také není sumou, kterou by si mohl stát ponechat. Je nutné odečíst 89 milionů měsíčně, které stát zaplatí Kapschi za služby a provoz, a také první splátku za vybudování systému. Celkem by stát měl Kapschi bez odměn zaplatit necelé dvě miliardy. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, který je jediným příjemcem mýtných plateb, tak letos počítá z čistým výnosem 2,8 miliardy.
Ačkoliv si většina odborníků start mýtného pochvaluje, během prvních tří měsíců se objevily i některé problémy. Část kamionů se údajně v některých úsecích mýtnému vyhýbá odbočením na silnice nižších tříd, objevily se krádeže nafty z dieselagregátů, které pohánějí mýtné brány, podle některých médií je možné se mýtnému vyhnout jízdou v těsném závěsu, obelstít systém lze také například vložením palubního snímače do krabice od dortu vystlané alobalem. Podle Ředitelství silnic a dálnic však řidičům kamionů, kteří neplatí mýtné, hrozí pokuta až půl milionu korun.
Právě kolem agregátů se loni v prosinci vedly největší spory mezi ministerstvem dopravy a Kapschem. Firmě se totiž nepodařilo dobudovat včas elektrické přípojky ke všem branám. Ještě dnes naftové agregáty pohánějí 123 ze 171 mýtných bran, většina z nich však má pod hrozbou vysokých sankcí pro firmu zmizet do konce tohoto roku.
Mýtné se v ČR zatím vybírá na 1000 kilometrech dálnic a rychlostních silnic mikrovlnnou technologií, která vyžaduje stavbu mýtných bran. Mimo jiné kvůli problémům s jejich výstavbou se ministerstvo dopravy rozhodlo využít pro silnice první třídy částečně satelitní systém. Podle návrhu Kapsche budou mýtné brány hlídat zhruba 20 procent silnic první třídy, na zbytek dohlídne družice.
Kombinace satelitu a mikrovln je však změnou oproti původnímu plánu, takže novou technologii si chce nechat ministerstvo dopravy posvětit od antimonopolního úřadu i od vlády. Pokud nedojde k neočekávaným průtahům, měli by dopravci začít platit na silnicích první třídy od 1. ledna 2008.
Po spuštění systému by měla přes 80 procent kamionů na území ČR zachytit mikrovlnná technologie, která je podle některých odborníků mnohem spolehlivější než satelit. Satelitní technologii naopak žádali kraje, neboť je flexibilnější a mohla by se v budoucnu rozšířit i na silnice nižších tříd. Výnosy by pak šly do krajských rozpočtů. Ministerstvo dopravy si také nechává zpracovat analýzu pro případné rozšíření povinnosti platit mýtné i na vozy od 3,5 tuny.
Ministr dopravy Aleš Řebíček podle tisku však váhá s rozšířením mýtného i na silnice druhých a třetích tříd, které jsou ve vlastnictví krajů. Není podle něj jisté, jestli náklady na zpoplatnění silnic nebudou vyšší, než kolik se na nich vybere. Naopak většina hejtmanů plošné zavedení mýtného podporuje.