K tomu, aby země mohla zavést společnou evropskou měnu, nesmí deficit veřejných financí přesáhnout tři procenta a veřejný dluh 60 procent HDP.
Deficit veřejných financí loni v meziročním srovnání klesl o deset miliard na 94,5 miliardy korun. Veřejný dluh se loni zvýšil o 70 miliard korun na 973 miliard korun. Hrubý domácí produkt loni stoupl na 3,2 bilionu korun.
V letošním roce by podle odhadů MF měl deficit veřejných financí stoupnout ke čtyřem procentům HDP. Kvůli rostoucímu zadlužování proto vláda chystá reformu veřejných financí, kterou dnes projedná a v úterý představí veřejnosti.
Dnešní informace ČSÚ jsou součástí tzv. notifikace vládního deficitu a dluhu. Tu provádí a předkládá Evropské komisi každá členská země EU vždy za čtyři uplynulé roky a formou projekce i pro běžný rok, a to vždy ke konci března a září. "Vyjádření Komise EU lze očekávat v druhé polovině dubna 2007," uvedl statistický úřad.
Údaje za rok 2006 sestavil ČSÚ z předběžných informací získaných z vládních organizací s využitím matematicko-statistických metod a kvalifikovaných odhadů.
Ve vládním deficitu a dluhu se odráží hospodaření všech institucí zařazených v sektoru vládních institucí, což jsou organizační složky státu, územní samosprávné celky, některé příspěvkové organizace, státní a jiné mimorozpočtové fondy (například Pozemkový fond, Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond a Vinařský fond), Správa železniční dopravní cesty, transformační instituce jako Česká konsolidační agentura, veřejné vysoké školy a zdravotní pojišťovny.
Poměr vládního dluhu k HDP se předloni v eurozóně zvýšil na 70,8 procenta z 69,8 procenta v roce 2004. Podobný vývoj zaznamenala celá Evropská unie, kde tento poměr vzrostl na 63,2 z předchozích 62,4 procenta.
Podle analytiků je současný veřejný dluh ve srovnání s okolními zeměmi relativně nízký a stabilizovaný, nebezpečí ekonomové vidí spíše do budoucna v možném rychlém růstu dluhu.