Profit: Živnostníci si chtějí u ÚS stěžovat na diskriminaci

02.04.2007 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 2. dubna (ČTK) - Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky hodlá podat ústavní stížnost proti údajné diskriminaci živnostníků v Česku. Cílem je zrušení všech zákonů, které podle sdružení živnostníky diskriminují. Informuje o tom týdeník Profit.

"Veřejně žalujeme český stát a jeho organizační složky za cílenou diskriminaci skupiny osob samostatně výdělečných činných," řekl Profitu předseda sdružení Bedřich Danda. "Žádáme o zjednání ekonomických, daňových a odvodových podmínek rovnoprávných s ostatními ekonomickými subjekty," dodal.

Své výhrady chce sdružení v nejbližší době zaslat ministerstvu financí. "V současné době jednáme s právníky, kteří by byli schopni naše námitky formulovat do právní řeči tak, aby měla charakter a náležitosti ústavní stížnosti. Budeme se rovněž snažit najít senátory, kteří by žalobu podali," popsal týdeníku další postup Danda. Samo sdružení podle něj stížnost u Ústavního soudu podat nemůže.

Týdeník připomněl, že současná koaliční vláda hodlá splnit některé z požadavků sdružení, například zrušení minimálního daňového základu. Postupně by měla klesnout i výše vyměřovacího základu na sociální a zdravotní pojištění ze současných 50 na původních 35 procent ze zisku. Danda však Profitu řekl, že vyměřovací základ by podle živnostníků měl být ideálně ve výši 20 procent.

"Osoby samostatně výdělečně činné na státu nic nepožadují, ani podporu v nezaměstnanosti, ani sociální příspěvky na bydlení, a další podpory. Našli odvahu podnikat, nezůstali a nečekali, až je někdo zaměstná nebo až jim stát poskytne výpomoc," poznamenal Danda. Namísto toho, aby si takových občanů stát vážil, vytváří podle sdružení podmínky, které nejsou srovnatelné s pravidly například pro zaměstnance nebo právnické osoby.

"Lze doložit, že se diskriminace osob samostatně výdělečně činných rok co rok prohlubuje," řekl Profitu ekonomický expert sdružení Miroslav Jára. Stát podle něj využívá toho, že živnostníci jsou neorganizovanou nebo jen málo organizovanou skupinou osob, převážně málo majetnou, navíc nechráněnou zákonem, tak jako třeba zaměstnanci zákoníkem práce.

Jára také upozornil na to, že živnostníci například nemají rozdělený zisk na složku mzdovou a složku investiční. To znamená, že i z prostředků, které živnostník použije na investice a na rozvoj podnikání, platí daně a sociální a zdravotní pojištění.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK