Vláda představila klíčové reformy, jejich osud je nejistý

Pokud se jí to podaří a obě parlamentní komory schválí provázaný balík zákonů a novel, měli by lidé od příštího roku platit jednotnou patnáctiprocentní daň z příjmu, která se ale bude počítat z vyššího základu. Má se snížit porodné: z nynějších 17.760 na 15.000 korun za jedno dítě, za druhé a další na 13.000 korun. Až na výjimky se má zrušit pohřebné. Výše rodičovského příspěvku bude záležet na době, jakou matka či otec s dítětem stráví - při dvouleté dovolené bude dostávat 11.400 korun, při tříleté 7600 korun měsíčně. Když rodič zůstane s dětmi čtyři roky, bude brát 7600 korun do roku a půl dítěte, pak 3800 korun.

Jiným způsobem se budou vyplácet přídavky na dítě, podle věku budou činit 500 až 700 korun. Nárok na ně budou mít rodiny s příjmem do 2,4 násobku životního minima, nyní je to do čtyřnásobku minima.

Kromě penzí by již sociální dávky neměly být automaticky valorizovány, což má ušetřit státní pokladně další miliardy. Výrazným úsporným krokem má být také změna nemocenské - první tři dny nemoci nebudou dávky vypláceny vůbec. Mají se také zmrazit platy ústavních činitelů a snížit počet úředníků, slíbil premiér Mirek Topolánek (ODS) při dnešní prezentaci. Pracovníkům veřejné správy a služeb by mzdy v příštím roce navíc neměly růst víc než maximálně o 1,5 procenta. Odbory přitom požadují růst o pět až šest procent.

Zatímco nyní zaměstnanci odvádějí státu ze svých výdělků 12 až 32 procent podle výše platu, vláda chce prosadit, aby všichni platili daň 15 procent, která se ale bude vypočítávat z takzvané superhrubé mzdy - tedy včetně 35 procent sociálního a zdravotního pojištění. Tyto změny doprovodí výrazně vyšší slevy na daních. Nynější roční sleva 7200 korun vzroste na více než trojnásobek a bude činit 24.840 korun, tedy 2070 korun měsíčně. Zvýší se i daňové zvýhodnění za dítě a manžela bez příjmů.

Snížená sazba DPH, která se vztahuje na potraviny, léky či některé služby, se zvýší z pěti na devět procent. Základní sazba zůstane 19 procent. Podnikům se mají daně z příjmů snižovat postupně - z nynějších 24 procent na 19 procent v roce 2010.

Kabinet hodlá také nastartovat první fázi penzijní reformy. Mimo jiné počítá s tím, že by lidé v budoucnu do důchodu odcházeli v 65 letech.

Osud reforem, s jejichž přijetím spojila vláda Mirka Topolánka svou další existenci, je ovšem nejistý. Většina ze stovky koaličních poslanců dnes sice záměry ministrů podpořila, zazněly ale i kritické hlasy. Nejsilnější výhrady měl vlivný poslanec ODS, bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý. Podle něj zbylo z reformních slibů nejsilnější vládní strany jen torzo.

K prosazení změn ve dvousetčlenné sněmovně nestačí ani absolutní disciplína všech vládních poslanců. Opoziční ČSSD i KSČM většinu reforem považuje za asociální a nepodpoří je - prý na reformách vydělají jen nejbohatší. A tak se koalice zřejmě bude znovu spoléhat na bývalé poslance ČSSD Miloše Melčáka a Michala Pohanku, kteří umožnili vládě získat důvěru.

Cílem reformního balíku je zastavit zadlužování státu. Podle vládních politiků je nynější situace veřejných peněz neudržitelná a republika se bez reforem neobejde - a to jak na straně příjmů v podobě daňových změn, tak na straně výdajů ve formě omezení sociálních výdajů.