Podle vlády by na reformách měli vydělat všichni lidé bez ohledu na výši příjmu, zvýší se totiž i slevy na dani a odečitatelné položky. Například domácnost s jedním dítětem a měsíčním hrubým příjmem 20.000 Kč by měla ušetřit 920 korun. Včetně započítání růstu cen kvůli vyšší DPH by měla rodina měsíčně získat navíc 657 korun.
Jednotná 15procentní daň z příjmu nahradí současné čtyři daňové sazby 12, 19, 25 a 32 procent. Nebude se ale počítat pouze z hrubé mzdy zaměstnance, ale tzv. superhrubé mzdy, která zahrnuje i sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem i zaměstnavatelem. "Sazba tak ve skutečnosti není 15, ale 23,1 procenta - je to díky kouzlu se superhrubou mzdou, která zvýší základ daně," upozornil analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Základní sleva na dani by podle vládního návrhu měla stoupnout ze současných 600 korun měsíčně na poplatníka na 2070 korun. Stoupne daňové zvýhodnění na dítě z 500 korun na 870 korun a sleva na dani na manžela bez příjmů ze současných 350 korun na 2070 korun. "Zvýšené slevy na dani přinesou rodinám větší podporu než společné zdanění manželů," uvedlo ministerstvo financí v materiálu o reformě.
Reforma počítá i přes jednotnou daň z příjmu se zachováním daňové progrese. Důchodcům, kteří stále pracují, vláda navrhuje přiznat slevu na dani 2070 měsíčně. V současnosti nemají žádnou.
Změny by měly zjednodušit podnikatelské prostředí a snížit daňové zatížení drobných podnikatelů. Zrušen by totiž měl být minimální základ daně, který v ČR funguje od roku 2004. Vláda chce také zrušit registrační pokladny, které by měli podnikatelé začít používat od ledna 2008.
Reforma se dotkne dále majetkových daní. Od příštího roku by již neměli lidé platit dědickou nebo darovací daň. Do budoucna vláda rovněž uvažuje o zrušení daně z převodu nemovitosti a osvobození příjmů z dividend a kapitálových výnosů.
Firmám by daně měly na rozdíl od lidí klesat postupně. Příští rok by se mělo jejich zdanění příjmů snížit na 22 procent, v roce 2009 na 20 procent a v roce 2010 na 19 procent. Snížení podnikových daní by pak měla doprovázet i postupná reforma základu daně. Do budoucna chce vláda podrobit auditu všechny výjimky a odečitatelné položky u daně z příjmů.
Cílem reforem, které zahrnují i změny v sociálním systému, je zastavit zadlužování státu a snížit deficit veřejných financí pod tři procenta hrubého domácího produktu do roku 2010, aby země byla připravena přijmout euro. Vláda chce snížit v roce 2010 deficit veřejných financí až na 2,3 procenta. Letos by měl být kolem čtyř procent.
Skutečný dopad změn do rozpočtu v roce 2008 by měl být podle výpočtů příznivý a stát by mohl hlavně díky zvýšení snížené sazby DPH získat navíc až devět miliard korun. Ze samotného zvýšení daně z přidané hodnoty by měl rozpočet získat 25,6 miliardy korun, naopak daň z příjmu fyzických osob by znamenala výpadek 16,2 miliardy korun.
Výpadek příjmů by měly způsobit v následujících letech i nižší daně podniků a státnímu rozpočtu by mohlo za tři roky chybět až 28 miliard korun. Pro snížení deficitu veřejných rozpočtů tak vláda navrhuje další snížení výdajů, a to 5,3 miliardy korun v příštím roce. O více než 22 miliard se sníží další výdaje státu v roce 2009 a v roce 2010 o 16,8 miliardy korun.
Součástí reformy bude i razantní snižování státních výdajů na sociální podpory a dávky. Reformou projde důchodový i zdravotní systém.
Podle dřívějšího vyjádření premiéra Mirka Topolánka vláda předloží sněmovně chystané změny jako novely zákonů a v jednom balíku. "Vše vložíme do jednoho tisku, takže se bude schvalovat jedním hlasováním," uvedl premiér s tím, že podporu od opozice neočekává.
Podle vlády je třeba změny schválit tak, aby začaly platit od ledna 2008. Politici ODS, KDU-ČSL a Strany zelených se dohodli, že s prosazením reforem spojí další existenci společného kabinetu. Opoziční ČSSD i KSČM většinu reforem považuje za asociální, a tak se koalice zřejmě bude znovu spoléhat na Miloše Melčáka a Michala Pohanku. Oba bývalí poslanci ČSSD v lednu umožnili vládě získat důvěru.