Důchodový věk se postupně zvedá již nyní na 63 let, a to každý rok o několik měsíců. Muži by této hranice měli dosáhnout v roce 2016, ženy v roce 2019. Podle návrhu zákona, který je podle Nečase již hotov, by posouvání hranice mělo pokračovat i po těchto termínech.
Právě na prodlužování věku ztroskotala koncem roku 2005 dohoda parlamentních stran o důchodové reformě. Komunisté byli proti posunu věkové hranice, ČSSD bez nich údajně dokument podepsat nechtěla. Politická jednání se dosud neobnovila. V první polovině loňského roku je zmrazila předvolební kampaň, v druhé pak vleklá jednání o vládě.
Kromě prodloužení věku a doby pojištění první etapa reformy počítá s tím, že by lidé v důchodu mohli současně pobírat polovinu penze i pracovat a vydělávat si. Pokud chtějí nyní být v práci, musejí se důchodu po určitou dobu vzdát. Základ penze by se jim navíc za každých dalších 180 odpracovaných dnů zvyšoval o 1,5 procenta.
Do náhradních dob pojištění, které se zahrnují kvůli nároku na penzi do celkové odpracované doby, by neměl v budoucnu už patřit například čas studia. Vzdělávání by se do 35 let pojištění nezapočítávalo. Ve druhé etapě reformy by si pak za náhradní doby, mezi něž platí například i rodičovská dovolená, začali lidé platit pojistné sami. Druhá etapa by měla obsahovat i vytvoření reformního důchodového fondu, do kterého by plynuly případné přebytky z vybraného pojistného. Ve třetí etapě se počítá se zavedením možnosti vyvázat se z placení pojistného do státního systému. Část těchto peněz by lidé mohli spořit u penzijních fondů.
Změny se dotknou i invalidních důchodů. Podle Nečase starobní penze tvoří jen 72 procent výdajů, zbytek připadá na penze invalidní a pozůstalostní. Plné a částečné invalidní důchody by mohly nahradit důchody podle omezení schopností člověka. Návrh počítá s rozdělením na tři stupně. Druhý by odpovídal nynějšímu částečnému a třetí plnému invalidnímu důchodu. Částka u prvního stupně by byla nižší.
Podle Nečase je nutné penzijní soustavu změnit. Společnost totiž stárne. Kolem roku 2015 by lidé nad 60 let mohli tvořit čtvrtinu české populace, kolem roku 2040 už to bude zhruba 35 procent. "Kumulovaný dluh do roku 2050 by v současném systému činil polovinu hrubého domácího produktu," uvedl Nečas.