Podle serveru vláda schválila o čtvrtinu nižší výdaje na dálnice, zmrazení výdajů skoro ve všech rozpočtových kapitolách, přísné mantinely pro růst důchodů, dotací do zdravotnictví, výdajů na armádu i na výzkum. Mzdy státních zaměstnanců se budou zvyšovat jen o 1,5 procenta ročně, ústavním činitelům včetně soudců neporostou vůbec.
Premiér Mirek Topolánek a ministr financí Miroslav Kalousek část věnovanou daňové reformě prezentovali v úterý na Fóru Hospodářských novin, škrty v rozpočtových výdajích zmínili jen okrajově - konkrétně mluvili o některých sociálních úsporách. Celý materiál, který prý vláda jednomyslně odhlasovala, odmítají podle Aktuálně.cz zveřejnit. Server ho má k dispozici.
Ministři se podle dokumentu především zavázali, že v příštích třech letech budou zvyšovat důchody jen podle zákona, tedy o inflaci a třetinu nárůstu průměrného platu. Penzisté tedy musí počítat se zvýšením zhruba čtyři procenta. "Jakékoli jiné rozhodnutí vlády o vyšším zvýšení důchodů by eliminovalo úsilí vložené do předložení a prosazení změn sociálních zákonů, od nichž se očekává fiskální přínos," stojí podle serveru ve vládním dokumentu.
Podobně významný je zásah do vládních dotací na zdravotní pojištění. Česká lékařská komora už protestovala proti záměru změnit dosavadní praxi, podle níž stát platí za své pojištěnce 25 procent ze sazby zaměstnance s průměrným příjem. Teď vláda podle Aktuálně.cz schválila snížení na 23,5 procenta. Ušetří tím do roku 2010 celkem dvacet miliard.
Tyto škrty se čekaly, píše server. Překvapením jsou naopak tvrdé zásahy do armádního a výzkumného rozpočtu. Dotace pro ministerstvo obrany se podle Aktuálně.cz v letech 2008 až 2010 sice zvýší o dvě miliardy, jeho podíl na HDP však poklesne z 1,45 na 1,29 procenta. Vláda tak za tři roky ušetří 22 miliard. Česká republika přitom při vstupu do NATO slíbila utrácet za obranu 2,2 procenta svého HDP a tehdejší ministr Jaroslav Tvrdík odstoupil, když mu premiér Vladimír Špidla snížil rozpočet na 1,9 procenta HDP.
Podle serveru se škrtalo i ve výzkumu, který vláda dosud označuje za nejdůležitější prioritu ze všech výdajů. Napřesrok by měli vědci ze státního rozpočtu dostat 23,1 miliardy a v roce 2010 o 4,8 miliardy více.
Topolánkův kabinet podle Aktuálně.cz tímto rozhodnutím ignoruje závazek vlády z roku 2004. Podle něho měly výdaje na výzkum růst každoročně o 0,01 procenta a v roce 2010 dosáhnout 0,64 procenta. Ministři však do příštích let počítají s 0,59 procenta a sníží tím výdaje během tří let o pět miliard.
Česko se tedy v nejbližších letech ani nepokusí splnit Lisabonský program EU, který očekává, že členské země za vědu utratí jedno procento HDP.
Ze všech rozpočtových kapitol se v příštích třech letech zvýší jen výdaje ministerstva financí (o pět procent) a ministerstva práce a sociálních věcí (o 10 procent). Přidáno bude ještě na provoz sněmovny (15 procent) a Senátu (10 procent), uvedl serven.
O největší část svých peněz, o pětinu, naopak přijdou Ústavní soud, ministerstvo kultury a ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo zdravotnictví dostane o desetinu méně a ministerstvu zahraničních věcí se příjmy sníží o dvacetinu, napsal Aktuálně.cz.