"Taková je realita, neberu to jako tragédii, protože kromě toho jde na dopravní infrastrukturu výnos mýtného a dálničních známek, což je asi pět miliard," sdělil Řebíček. Šéf fondu Pavel Švagr zatím o chystaných škrtech neví. "I těch letošních 59 miliard by bylo pro příští rok málo. Bojovali jsme o to, aby bylo naplněno usnesení v němž sněmovna žádá vládu, aby to bylo příští rok minimálně 59 miliard," řekl.
Řebíček vidí částečné řešení ve spolupráci soukromého a veřejného sektoru, tzv. projektech PPP, a v čerpání peněz z evropských fondů. Kvůli nedostatku vlastních peněz je však čerpání z fondů EU ohroženo. Evropské fondy totiž hradí výstavbu až dodatečně, takže je nutné ji nejdříve celou zaplatit z vlastních zdrojů.
V rámci operačního programu Doprava může přitom ČR v následujících sedmi letech čerpat rekordních 161 miliard korun, tedy zhruba 23 miliard ročně. Již nyní je ale jasné, že letos se částku vyčerpat nepodaří. Podle Švagra to bude letos deset miliard.
Zbylou částku bude sice moci stát čerpat následující rok, ovšem pouze v případě, že se mu podaří najít peníze na předfinancování projektů. Proto se nyní vedou jednání o úvěru 25 miliard Kč od Evropské investiční banky.
Podle Švagra je třeba ve všech regionech ČR spíše zvyšovat výdaje na dopravní infrastrukturu; opačný trend může negativně působit na ekonomiku země. Začátkem týdne se Švagr na dopravní konferenci shodl s odborníky, že česká dopravní infrastruktura potřebuje ročně ze všech dostupných zdrojů minimálně 100 miliard korun. Tato meta se nyní zdá nedostupná.
"Kdy se té kvalitní infrastruktury chceme dožít?" uzavřel řečnickou otázkou Švagr.