Kušmirek: Raiffeisenbank je také “jenom“ kampelička

Dobrý den, pane řediteli. WPB Capital je jednou z největších a nejznámějších družstevních záložen u nás. Kolik vlastně máte klientů, resp. členů a jaké druhy finančních produktů jim dokážete nabídnout?
Dobrý den.  Přestože WPB Capital bylo založeno již v roce 1999, větší aktivitu začalo vyvíjet až od 1.1.2007. Do této doby, hlavně kvůli nedostatečnému právnímu rámci a nedůvěře v segment družstevního bankovnictví, fungovalo WPB Capital jako relativně uzavřené spořitelní družstvo. V současnosti má WPB Capital několik set členů, kterým nabízí jak zajímavé spořící produkty (termínovaný vklad, spořící účet, prémiový vklad) s nadstandardním zhodnocením, tak spektrum úvěrových produktů s důrazem na kvalitní zajištění.

Zkuste, prosím, našim čtenářům vysvětlit rozdíl mezi klasickou bankou a družstevní záložnou. V čem se od banky odlišujete a v čem jste stejní či podobní?
Jak banky tak i spořitelní družstva spojuje základní předmět podnikání a to je přijímaní vkladů a poskytování úvěrů. Rozdílů mezi klasickou bankou a družstevním bankovnictvím je několik – mezi hlavní patří počet nabízených produktů, pobočková sít, historie, zázemí velkých finančních skupin a také objem financí určených na marketing – to jsou základní přednosti bank. Asi se shodneme, že v tom spořitelní družstva s bankami soutěžit nemohou. Na druhou stranu, velikost těchto institucí s sebou nese i ignorování zájmů klientů a neosobní a zkostnatělý přístup k řešení požadavků klientů. Právě tady vidíme největší prostor pro činnost a aktivity spořitelních družstev. Flexibilní a lidský přístup k řešení problémů je hlavní deviza, o které jsem přesvědčen, že dokáže oslovit velké množství klientů.

Před pár lety jsme byli svědky krachu řady českých kampeliček. Proč k těmto krachům docházelo? A měli by se tedy lidé dále kampeliček obávat nebo se situace již změnila?
Těch důvodů bylo několik a jak  jsem již uvedl, šlo především o nedostatečný právní rámec či nedostatečnou kontrolu dohledovým orgánem. Hlavní důvod ale já osobně spatřuji v nízkém kapitálu a nedostatečné kvalifikaci vedoucích pracovníků. Dříve požadovaných 0,5 mil Kč doslova vybízelo nepoctivce k myšlence vybrat 100 a více milionů Kč od veřejnosti a „vypařit se“. Na druhé straně negativní klima, které vzniklo krachem prvních kampeliček, pak dominovým efektem smetlo kvůli nízké likviditě i poctivce. Harmonizace legislativy s EU, požadavek na navýšení kapitálu na minimálně 35 mil Kč a změna dohledového orgánu, kterým se od 1.4.2006 stala ČNB, dle mého názoru vytvořily podmínky pro stabilizaci a růst segmentu družstevního bankovnictví. Pro veřejnost je jistě pozitivní zpráva i to, že vklady jsou včetně úroků pojištěny dle zákona o bankách.

Cítíte u svých současných i potencionálních klientů (členů) stále ještě nedůvěru vůči kampeličkám, nebo se s ní již nesetkáváte? A pokud tam ta nedůvěra stále je, jak s ní bojujete?
V poslední době jsme provedli marketingový průzkum právě na toto téma a byli jsme mile překvapeni, že procento lidí, které se na segment družstevního bankovnictví dívá „skrz prsty“ je nižší než 10%. V převážné většině se jednalo o lidi s osobní negativní zkušeností nebo „o věčné pesimisty“. Pokud ale slyšeli o změnách, které se uskutečnily v poslední době, tak jsme byli schopni jejich nedůvěru rozptýlit.

Pro sektor družstevních záložen, který se snaží vylepšit svůj kredit u české veřejnosti, jistě není dobrou zprávou, že Česká národní banka minulý týden zahájila správní řízení s jednou z našich kampeliček. Hrozí jí snad krach nebo jsou zde jiné důvody?
V současné době je v ČR 20 aktivních „kampeliček“, které splnily požadavek na navýšení kapitálu. Ve všech proběhla, probíhá nebo proběhne hloubková kontrola ČNB. WPB Capital touto kontrolou prošla v létě 2006. Nejsem informován o příčinách zahájení správního řízení (zmíněná  záložna není členem Asociace družstevních záložen), ale domnívám se, že ČNB při kontrole činností našla neodstranitelná pochybení, která nemínila tolerovat. Proto tuto skutečnost beru naopak jako velmi pozitivní zprávu o funkčnosti dohledového orgánu, který je pro mě zárukou, že se nebude opakovat historie z konce 90. let.

Pojďme ale zpět k Vaší produktové nabídce. V čem je lepší než nabídka bank a kde naopak vidíte své největší rezervy oproti nim?
Našim klientům se snažíme nabídnout jednoduchý a současně zajímavý spořící produkt s nadstandardním zúročením až 5,5% p.a. Pokud to porovnáte s nabídkou bank, která je maximálně 2% p.a., tak si obrázek uděláte sami. Co se týče úvěrových produktů, nabízíme flexibilitu a individuální přístup k řešení finančních problémů. Naším nosným úvěrovým produktem je „Americká hypotéka“ s důrazem na kvalitu zajištění, a proto si myslím, že nejsme vnímáni jako konkurent bank, ale spíše jako jejich alternativa. Banky obecně mají náskok před segmentem spořitelních družstev ve spektru služeb, které dokážou nabídnout, ale to je dané jejich delší podnikatelskou historií. Jsem přesvědčen, že tento rozdíl se v budoucnu bude rychle umazávat.

Jeden z Vašich konkurentů – FIO, družstevní záložna má přímé napojení na clearingové centrum ČNB a nemusí tak využívat sběrného účtu v některé z našich bank. Přináší jim to oproti Vám nějakou konkurenční výhodu? Nechystá podobný krok v budoucnosti i WPB Capital?
V segmentu spořitelních družstev nepanuje tak ostrý konkurenční boj jako mezi bankami, což dokazuje fungování v rámci Asociace družstevních záložen. Ale mít přímé napojení na clearingové centrum má nesporné výhody. Právě proto od 1.5.2007 bude mít toto napojení i WPB Capital s kódem banky /2050.

Srovnávání s bankami a jejich produkty se kampelička jako je ta Vaše asi nevyhne. V řadě ohledů však družstevní záložny za bankami podle mého názoru stále značně zaostávají. Například v množství a kvalitě reklamy na své produkty a především v kvalitě webových stránek, přičemž řada záložen vlastní stránky ani nemá. Proč? Je to nedostatkem peněžních prostředků nebo máte jiné vysvětlení?
Jak všichni dobře víme, reklama je hlavně o penězích. Segment spořitelních družstev skutečně nedisponuje marketingovým rozpočtem ve výši stamilionů jako je to u bank. Maximální důraz klademe na efektivitu každé investované koruny, a proto se domnívám, že pompézní reklamní akce bych od spořitelních družstev ani neočekával. Co se týče kvality webových stránek, tak souhlasím, že v mnoha případech není na adekvátní úrovni, na druhé straně se domnívám, že situace se postupně mění. Spořitelní družstva, které aktivně nabízejí svoje produkty si uvědomují sílu prezentace na internetu, proto je jen otázkou času, kdy se situace vylepší.

Co WPB Capital a reklama? Co děláte pro své zviditelnění a podporu svých produktů?
Snažíme se najít efektivní distribuční kanál a informovat veřejnost o existenci našich produktů. Jsem hluboce přesvědčen, že produkt je natolik zajímavý, že není zapotřebí nikoho dlouze přemlouvat. Pro zviditelnění používáme jak klasická informační média jako tiskoviny a outdoorovou reklamu, tak také internet. Za nejdůležitější a nejpřínosnější. považuji osobní kontakt s potencionálním klientem, proto se účastníme různých workshopů a veletrhů.

Konkurentem Vám nejsou jen banky, ale i ostatní družstevní záložny. V čem je WPB Capital lepší než ony a kde naopak vidíte své rezervy?
Jak jsem už zmínil, v segmentu družstevních záložen panuje minimální konkurence. Spojuje nás výběr vkladů, avšak co se týče poskytování úvěrů, každý se ubírá trochu jiným směrem. Trh je natolik široký, že každý si najde prostor pro úspěšné podnikání, kterému věnuje veškerou energii.

Pojďme se podívat ještě za hranice naší země. Kde v Evropě je podle vás družstevní záložnictví (bankovnictví – co-operative banking) na nejvyšší úrovni a proč tomu tak je?
Domnívám se, že kdyby historie družstevního bankovnictví nebyla násilně přerušená po roce 1948, tak bychom tento segment nerozlišovali od klasického bankovnictví. Koho dnes napadne, že Raiffeisenbank je také jenom „kampelička“. Pro zajímavost v Evropě působí téměř 5 000 družstevních bank s  45 miliony členů a v USA a Kanadě je to 12 000 družstevních bank a 91 milionů členů.

Doženeme v blízké době někdy vyspělou Evropu?
V Evropě platí stejná pravidla jak pro klasické, tak i pro družstevní banky. V ČR jsme zatím v procesu, kdy se právní  normy, jimiž se spořitelní družstva v ČR řídí  postupně přibližují  ke klasickému bankovnictví. Předpokládám, že z dlouhodobého hlediska by mohlo dojít k jejímu sjednocení, což může vést ke stejnému systému, který dnes funguje právě v Evropě.

V bankovním sektoru jsme v minulých letech byli svědky různých nákupů a akvizic tuzemských bankovních domů velkými zahraničními finančními subjekty. Nastane podle Vás něco podobného i v sektoru družstevních záložen? A co vy, nechystáte se koupit některou z menších družstevních záložen či expandovat na zahraniční trhy?
Domnívám se, že spíš než k akvizicím může dojít ke spojení několika družstev z důvodu posílení kapitálu, ale nepředpokládám, že to dosáhne rozměru v bankovním sektoru, kde by nezůstala ani jedná česká banka. Myšlenka expanze WPB Capital na zahraniční trhy je zajímavá a samozřejmě se jí z dlouhodobého pohledu nebráníme, nejdříve však chceme pevně zakotvit na českém trhu a nabídnout veřejnosti kvalitní alternativu k produktům bank.

Děkuji za rozhovor
Michal Ruml, Finance.cz

Ing. Martin Kušmirek, MBA vystudoval na Českém Vysokém učení technickém Fakultu jaderné vědy a fyzického inženýrství se specializací matematika, statistika a softwarové inženýrství. titul MBA získal na University of New York v Praze - Executive MBA program ve financích. Obchodním ředitelem WPB Capital je od listopadu 2006. Předtím pracoval na pozici Head od sales v ING Bank a eBance a jako Chiefdealer v Pragobance. Je ženatý a kromě Češtiny se plyně domluví třemi jazyky - Anglicky, Polsky a Rusky.