Nestárnou jen vyspělé země, stárnutí populace se projevuje už také v zemích rozvojových, jako jsou Indie, Čína, Korea či Mexiko, uvedl generální ředitel společnosti Deloitte ČR Michal Petrman. V příštím desetiletí dosáhne důchodového věku generace první populační exploze z 50. let minulého století. "Dá se říci, že pro všechny vlády světa tím nastává éra jiného vládnutí. V ní se budou muset vyrovnat s novými úkoly, jež před ně postaví jejich staří občané," dodal.
Ve většině vyspělých zemí se rapidně zvýší poměr osob závislých na ekonomicky aktivní části obyvatel, tzv. poměr závislosti. V zemích OECD činil tento poměr v roce 2000 v průměru 25 procent, do roku 2020 vzroste na 35,8 procenta. Zatímco v USA je situace lepší, z 20,9 procenta v roce 2000 tam stoupne na 29,1 procenta do roku 2020, státy EU stárnou nadprůměrně. Na konci druhé dekády v 15 starých členských zemích bude na práci ekonomicky aktivních lidí závislých 44,8 procenta.
Česko je na tom hůře ve srovnání s průměrem OECD, ale nepatrně lépe ve srovnání se západní Evropou. V roce 2000 byl její index závislosti 26,5 procenta, do roku 2020 by měl stoupnout na 41,1 procenta. Zásadní problém má ČR i s dalším demografickým ukazatelem - porodností. Poměr počtu narozených dětí na jednu ženu je zde nejhorší v celé EU. V roce 2006 ale nastala pozitivní změna, když se poprvé od vzniku samostatné ČR narodilo víc dětí, než kolik lidí zemřelo.
Ekonomické důsledky tohoto trendu jsou podle studie Deloitte zřejmé. Vznikne nedostatek pracovních sil, sníží se spotřeba a zpomalí se hospodářský růst. Státní výdaje porostou, ale příjmy se budou tenčit. Prohloubí se prý také rozdíly mezi jednotlivými regiony a dá se očekávat i odliv kapitálu z vyspělých států do zemí s mladším obyvatelstvem.
V Česku vzroste počet osob starších 64 let do roku 2050 o 1,2 milionu na 3,8 milionu, z toho počet lidí starších 80 let se ztrojnásobí a dosáhne 900.000, upozornila společnost Deloitte. V roce 2005 přitom přišlo do země legálně 30.000 imigrantů. Většina jich přichází ze zemí jazykově blízkých, jako je Ukrajina a Slovensko, a z Vietnamu, a to díky dřívějším úzkým politickým kontaktům a poměrně rozšířené znalosti češtiny mezi Vietnamci.
Firma Deloitte ve své studii navrhuje čtyři strategie, které zahrnují modernizaci daňového systému, zvýšení průměrného věku odchodu do důchodu, užší spolupráci veřejného a soukromého sektoru při poskytování služeb a zpoplatnění veřejných služeb, jako je třeba parkování či připojení k internetu. Deloitte odhadla, že příjmy veřejných rozpočtů z poplatků za služby by se měly v USA vyrovnat během několika příštích let příjmům z daní. Zpoplatnění služeb prý také zabrání jejich nadužívání. Služby budou využívat skutečně jen ti, kdo je potřebují, a jen ti za ně budou platit.
Se stárnutím populace populace by měly podle Petrmana vlády pečlivě zvážit všechny dopady do ekonomiky a strukturu služeb, které občanům budou z veřejných prostředků poskytovat. "V některých zemích se například sníží potřeba služeb ve vzdělávání mládeže, ale zvýší se potřeba zdravotní péče a sociálních služeb. V některých oblastech nebudou nutné velké plochy na parkování aut, ale bude zapotřebí zvýšit bezpečnost chodců," uvedl.