MMF: Světová ekonomika si udrží růst kolem 4,9 procenta

MMF ve své předchozí prognóze z loňského podzimu očekával, že růst v USA bude letos činit 2,9 procenta, nyní ale počítá s růstem pouze o 2,2 procenta. Situace Spojených států se podle fondu zlepší až v příštím roce, kdy růst zrychlí na 2,8 procenta. I to je ale slabší růst, než s jakým MMF počítal. Dosavadní prognóza předpokládala růst 3,2 procenta.

Z hlediska globální ekonomiky fond zachoval předchozí prognózu, která už loni na podzim počítala s růstem HDP na letošní rok o 4,9 procenta. Proti dosavadním předpokladům si výrazně lépe povede Německo, kde fond čeká růst o 1,8 procenta. Prognóza z loňského podzimu hovořila o růstu jen v rozsahu 1,2 procenta.

Mnohem lépe měnový fond hodnotí také Itálii, kde počítal na letošní rok s růstem 1,3 procenta, zatímco nyní očekává růst v rozsahu 1,8 procenta. Z největších ekonomik eurozóny si patrně nejlépe povede Španělsko, kde MMF očekává růst 3,6 procenta. Příští rok by si Španělé měli dynamiku vysokého růstu zachovat. Eurozóna jako celek letos také zpomalí růst, ale povede si zřejmě lépe než fond dosud předpovídal.

Dál se počítá se silným růstem v Číně a v Indii, tedy zemích, které nyní globální ekonomiku táhnou vzhůru. Ve srovnání s podzimním výhledem MMF z celosvětového pohledu nepovažuje rizika ohrožení růstu za tak výrazná. Za hlavní riziko dál považuje prudké oslabení růstu v USA, které by se mohlo dostavit jako reakce na zhoršení situace na tamním realitním trhu. Rizikem by mohla být rovněž inflace v důsledku nečekaně silného zdražení ropy.

Za klíčovou otázku v hodnocení budoucího rizika fond považuje to, jak by se zbytek světa vypořádal se situací, kdy by americká ekonomika zpomalila růst mnohem citelněji, než fond předpokládá. Od začátku loňského roku, kdy růst v USA začal oslabovat, jsou dopady na svět pouze omezené. Dopady jsou znát hlavně v Kanadě a Mexiku, tedy jen v sousedních zemích.

K zachování stabilního růstu a omezení rizika je podle MMF nutné upravit globální nerovnováhu, tedy snížit přebytky i deficity obchodní bilance a běžných účtů. V tomto procesu může pozitivní roli sehrát změna devizových kurzů, ovšem jen za předpokladu, že se odehraje samovolně a nebudou si ji vynucovat vlády či centrální banky.