V rámci tzv. agroenvironmentálních opatření se podporuje ekologické zemědělství, integrovaná, tedy šetrná produkce ovoce, révy vinné a nově také zeleniny, dále ošetřování luk a pastvin, zatravňování orné půdy či pěstování meziplodin. Z 80 procent bude hradit dotace na tento účel Evropská unie a 20 procent financování připadne na národní rozpočet.
Například sazby dotací pro ekofarmaření vzrostou v některých případech skoro dvojnásobně. Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO a Svaz marginálních oblastí, zastupující farmáře z horských a podhorských oblastí, ale již dříve kritizovaly ministerstvo zemědělství za to, že jedna z klíčových dotací, na louky a pastviny, vzroste méně, než se původně navrhovalo. Z dosavadních 1100 korun na hektar se zvýší na 70,5 eura (1940 korun) na hektar, zatímco původně to mělo být 89 eur (2449 korun) na hektar.
"Spokojeni samozřejmě nebudeme, příslib byl výrazně vyšší," řekl dnes ČTK k sazbě na louky předseda svazu PRO-BIO Zdeněk Perlinger. Podle Svazu marginálních oblastí ohrozí menší růst dotace rozvoj ekologického zemědělství.
Gandalovič dříve snížení sazby sazby pro trvalé travní porosty zdůvodnil neuspokojivou strukturou ekologického zemědělství, kde v drtivé míře převládají právě louky a pastviny, a naopak jen menší část představuje orná půda. I z toho pak plyne nedostatečná nabídka biopotravin z domácích surovin. Podle Perlingera jsou ale hlavní příčinou nedostatečné nabídky chybějící zpracovatelské kapacity.
Výrazně vzrostou i dotace na tzv. integrovanou produkci, která musí být rovněž šetrná k prostředí, ale pravidla nejsou tak přísná jako u ekologického zemědělství. Více než dosud farmář dostane například za ošetřování luk a pastvin v klasickém zemědělství.